Re: Precitlivenost?

Ještě jednou noční ahoj. Moc vám všem děkuju. Moc jste mi zvedli tím, co jste tu napsali, náladu. :o) Nechci to zakřiknout, ale vypadá to, že si Venyn ze včerejška přece jenom něco odnesl, protože dneska už to bylo trošku lepší. Včera jsem ještě totiž udělala to, že jsem prostě odešla z toho obchůdku a nechala ho tam. Švagrová sice měla dost práce ho tam odtud dostat, ale když si uvědomil, že tam maminka není, tak začal brečet a volat mě. Byla jsem schovaná za sloupem a až když švagrové slíbil, že bude hodný, jsem se objevila. No a dneska už když jsme jeli výtahem dolů, mi začal říkat, že bude hodný a nebude utíkat. A dneska už to opravdu bylo lepší, ale je fakt, že jsme byli jen v hodinářství a v potravinách a ne nikde, kde jsou hračky.
Tchýňka mi na to řekla, že její všechny děti byli uličníci, nenechali si nic líbit a Vašek, že se uklidnil tak až někdy kolem 18ti. Tak se asi fakt mám na co těšit. Ale zase musím přiznat, že to vztekání má bohužel po mě.

Val, úplně si tu situaci se spícím prckem dokážu představit. Venda mi totiž včera taky usnul v autobuse. Naštěstí se chvilku po tom, co jsme vystoupili probudil a šel po svých.

Reni, příroda je opravdu skvělý nápad. Člověk se v lese vždycky tak krásně zklidní. Možná proto je Venda tak utržený ze řetězu, protože byl zvyklý vlastně celé léto pobíhat jen po tom lese bez omezení a teď najednou silnice plné aut, chodníky, miliony lidí.

Mirko, moje kolegyňka v práci má dva syny (teď už jim je přes 20)a co si pamatuju, tak vždycky jejich holčinám nějakou drobnůstku k Ježíšku koupila a protože dělá Avon a Oriflame, tak to právě vždycky byly řasenky nebo prostě nějaká jiná líčidla. Myslím, že je to dobrý nápad.

Už jsem se zase hodně rozpsala,ale tohle vám ještě musím napsat, když jste tu zmiňovali tu "sexuální výchovu". Stalo se to taky včera. Když jsme přišli domu z procházky. Venda se z ničeho nic svlíknul a říká Šárce (to je ta švagrové o půl roku mladší holčina): "Koukni, mám velkýho pindíka." Šárka se tak na něj koukala, jako co to tam má a Venda ještě:"A můžeš šáhnout." No tak se Šárka neupejpala a šáhla si, div mu ho neukroutila. A hned na to se začala taky svlíkat prý:"Ukážu pipinku". A tak jí na Vendu vyšpulila a Venda si ještě kleknul na všechny čtyři, aby lépe viděl a samozřejmě si taky šáhnul. No potom se jako by nic oba oblíkli a dál koukali na Autobusy. Jo a za chvilku Šárka na Vendu, aby ještě ukázal a Venda na to, že prý až zítra.
A to jsem si myslela, že tohle poznávací období nastává až tak za dva roky a ne ve dvou a půl letech. To abychom se teď skoro báli je nechat si hrát o samotě :o))