Čtvrteční pozdraveníčko

Ahojky květňulky,
tak přes nás prosvištěla střevní chřipka. V Jeseníkách Nik, po cestě domů to chytlo mne. Naštěstí jsem to ustála jen "brkáním", ale cesta nám trvala 7 hodin. Při řízení a jedné mezizastávce to nebylo vůbec nic příjemného. No a doma to padlo na M. Naštěstí za jeden den jsme všichni měli pokoj. Jak jsem se dočetla, tak tady to řádilo taky a v horší míře.
Takže všem přejeme zdravé klima v bříšku!

V Jeseníkách jsme se měli parádně. Domluvila jsem tam klukům, že až začnou v březnu uzávěrky, tak je tam odlifruju na 14 dní. Nik se vyřádí na sněhu a já budu mít klid na práci.
Co se týče kafé laté, tak my tedy tu supráckou mašinku nemáme, ale v na baru v Jeseníkách mějí něco podobného. Dělali tam mocacino, capucino, horkou čoko a taky laté. Mimo jiné jsem tam ulítávala na dle definice majitele chaty "mochito bez". Přeloženo bez máty.

Nik má tři super hlášky:
1) Při oblíkání jsem mu přes punčocháče dávala ponožky. Nik mi říká: "Maminko, ty ponožky nepotřebuji, protože punčocháče jsou dostatečně výživný."
2) Přišli jsme z lyžování a M Nika při svékání škádlil. Nik se na mne otočil a vážně mi pověděl: "Maminko, zpacifikuj si tatínka!" Já málem spadla smíchy do skříně, kam jsem uklízela věci.
3) Nik s M před spaním blbli a pusinkovali se. Na dobrou noc M pak Nikýs popřál: "Dobrou noc ty jeden pusinkovej žebrači."