lezení, chození a paní doktorka

Nedá nám to nezapojit se do povídání o tématu pohybu dětí a skvělé paní doktorce.

Náš chlapec je celkem pohodlný. Posadil se až v 10 měsíci a kdybyste viděli ten krkolomný způsob, tak se asi dost nasmějete. Lozit začal ještě o měsíc později. Teď po čtyřech lítá jako elektrická myš. Přestože si umí stoupnout u nějaké opory, tak to nedělá příliš často. A chodit? To ani náhodou. Volí tu nejjednodušší cestu.

On dokonce v tom 10. měsíci kašlal celkem i na otáčení, přestože to evidentně uměl už asi od 6. měsíce. Naše paní doktorka ale říkala hned, že je prostě pohodlný. Sestra, která má kluka o půl roku mladšího se v nějaké publikaci dokonce údajně dočetla, že tento styl vývoje je zcela normální ba dokonce žádoucí. On je holt každý individualita.

Jo a v roce jsme měli také 12 kg (tedy bez pár deka, abychom zase nemachrovali).

Vrcholem toho co tu píšete o dotyčné paní doktorce je ta úvaha o kojení. To je šílenost. Má opravdu před jménem napsáno MUDDr.? Není to jen zaoblené "V"? :o))


Radek