Re: lezení, chození a paní doktorka

Jo, Leonii, máš úplně pravdu, že to moc neovlivníš. Prostě děti to maj geneticky naprogramovaný. Ale taky je fakt, že když se začnou víc odlišovat, skoro vždycky je tam něco jinak, než by mělo být. Ale zase-většionou se s tím děti srovnají, najdou si nějakej vzorek, kterým to doženou....ale zase často je to náhradní mechanizmus. Nepoužívají prostě k určité dovednosti, k určitému úkonu, ty svaly, které by měly. Např, když jsme začínali, tak Editka pěkně zvedala nožky nad podložku-to je vpořádku. Ovšem ona k tomu nepoužívala ani tak bčřišní svaly, jako spíš zádové...náhrada. A pak jsou z toho mmj třeba hyperlordozy, ochyblé břicho s diastázou....třeba zrovinka tohle je můj případ, takže vím, o čem mluvím. Můžu normálně existovat, jsme normálně hybná, netrpím bolestma...ovšem zatím. Teď po těhu třeba nemůžu posilovat břicho, páč to neumím, neumím zapojit břišní svaly tak, abych nezapojila současně záda a tak mě z každé snahy bolí právě záda a ne břuch . A že mám po dvojčecím těhu diastázu (rozestup přímých břišních svalů)pořádnou. Jenže co s tím??? A to je vcelku prkotina, jsou horší věci...Prostě bych to uzavřela, že cvičit není nezbytnost, ale je to dobré, páč co v tomhle nedáš dítěti do 1 roku, tak pak už nezměníš. Pak už jsou nervové spoje a pohyby tak fixované, že moc nenaděláš. A když dítě "zaostává" nebo "předbíhá" tak většinou je to za nějakou cenu. Osobně si taky myslím, že rychlokvašky jsou horší, a že mám jednu takovou doma No a je taky naprosto pravda, že čím dýl a častěji dítě lozí, tím líp, já se snažím taky Leu poříd motivovat, aby dělala kočičku a pejska....