Diskuze : Dle regionu : Přerov

Blani - no, zkus se projet kolem Hospůdky na růžku nebo přes "statek" a hned máš nějakého střepa sebraného. Já vím, můžem to objet, ale toto je pro nás nejkratší cesta do města a kolikrát i cesta jinudy není bezpečná - tentokráte jsme píchli přímo na náměstí :-(

Leonie - rozhodně tu tomu nešéfuju (ani nemůžu) a taky tu rozhodně nejsu jediný tatík, neboj ;-) Ale dělám webové stránky, tak mi nedělá problém sem občas nakouknout.

Jinak my jsme z Kojetína...

Právě že "klasické" jsou látkovky, a ne chlórem bělené chemické rádoby papírovky bez atestů zdravotní nezávadnosti pro výrobky pro děti do 3 let! (Látkovky naproti tomu atesty mají.) Samozřejmě každému vyhovuje něco jiného, ale protože látkovky reklamu kvůli penězům nemají, musím trousit informace kudy chodím, i opakovaně. :) Nikoho přesvědčovat nehodlám, jen nabídnout chybějící informace a vlastní zkušenosti.

Jednorázky byly vymyšleny pro cestování a nouzové situace, příp. nesnášenlivost látky, tam mají své opodstatnění a místo.
Prvopočáteční investice do moderních látkovek je někde kolem 6-8 tisíc, ale zase je to už na celé období až po nočník, někdy i další dítě. Do jednorázek dáš ty stejné peníze sice postupně, ale už za 1 rok a doslova je tak vyhodíš oknem. (Nemluvě o zdraví dítěte i dalších potomků a ušetřené 1 TUNĚ nebezpečného odpadu, který je prakticky nerozložitelný.) A práce kolem látky zabere téměř stejný čas jako s jednorázkami, neb se nevyvařují, nežehlí, mají vlastní zapínání a střih podobný jednorázkám...
Kdyby Tě tedy aspoň trochu zajímalo, co obnášejí moderní látkovky z bavlny v biokvalitě, z konopí nebo bambusu, ráda Ti napíšu mail, ať to opět nezaplním tady. Ale nechci Tě tím obtěžovat, pokud Tě to vlastně nezajímá.

No a babyvak - šátek je zkrátka lepší, pro nosiče i dítě, které si po počátečním nesouhlasu rádo zvykne (v naprosté většině), chce to jen vytrvat.

Hojte, já se jdu pochlubit, že máme ode dneška naušnice!!! Museli jsme teda zajet do Olmika, páč tady nikdo nikde nenastřeluje, ale bylo to rychlý, bezbolestný a skoro bez řevu. Jen se vztekala, jak jsem ji držela, ještě než se vůbec něco dělo...

No, železničářka sice nejsu, ale jsu železničář ;-)

Dělám v Olomouci na Odúčtovně přepravních tržeb v ČD-Cargu.


Kolečko u kočárku už máme zalepené, ale stejně obdivuju ty maminy, co si koupily kočáry trojkolky s nafukovacími kolečky (dnes jsme potkali takové dva). To si ty tříkolky s sebou vozí rezervu nebo jak se to u nich při defektu řeší ? Moc si tedy nedovedu představit, jak bych dojel jen na dvou kolech, notabene když se obvykle píchne zrovna některé boční (bez předního by se dojet dalo)...

táta Rosťa

Petra + Matěj - Vy se mi líbíte, jste trošku jako já...
...já se zase všude kam příjdu snažím propagovat hromadnou dopravu (a protože dělám na dráze, tak hlavně železniční, i když i autobusy mají něco do sebe), protože mi příjde děsné, jak jsou dnes města přeplněná auty, na silnicích je nebezpečno jako na bojišti, no a pak hlavně ty důsledky emisí - smog, změny klimatu (vichřice, záplavy,...), na kterých má právě individuální motorizmus největší podíl... A tak si povídám s dětma, rozdávám obrázky s mašinkama, při jízdách zvláštních vlaků, které pořádám, vozím děti zadarmo a věřím, že snad z některých budou rozumní lidé, kteří nebudou dál tuto naši planetu jen kvůli vlastní pohodlnosti likvidovat (ono je to vlastně stejné i s těmi papírovými plínami)...

Jenže tady to moc ventilovat nemůžu, protože cestování s dětmi je jednou z mála věcí, u kterých se to použití auta dá ospravedlnit. Přeci jen, s dítětem člověk potřebuje určité zázemí a klidné teplé místečko, které je vždy po ruce (hlavně na kojení, přebalování), navíc je auto také trošku zárukou, že nezůstanete někde trčet (i když třeba s naším Škodulíkem i toto moc neplatí)... Teda já osobně cestování autem s dětmi úplně nesnáším - když vidím ty blázny kolem sebe, bývám nervózní jak pes z obavy, aby nás někdo nesestřelil a obvykle jezdím po vedlejších cestách i za cenu velkého prodloužení cesty.
Takže Vám Peťo, držím palce a nenechte se taky odradit tím, že se většinou setkáte se zamítavými postoji (jako i já)...

Co se tedy týče těch plínek - v době, kdy byl náš Vojta mimoušem jsme používali klasické bavlněnky a jen na noc dávali papírovky, ale u Aničky, která je hodně náchylná na různé opruzeninky, jsme šli rovnou do papírů (a s použitím separačních plínek). Klidně bychom třeba i do moderních bavlněnek šli, ale dost nás točí, jak se jejich výrobci snaží na rodičích vydělat (ostatně nejsou sami - o kočárcích, vaničkách, hračkách i oblečení to platí taky) - výrobí cena všeho toho zboží, včetně plíneček, je zlomková proti prodejní a výrobci prostě zneužívají toho, že tyto věci rodiče dětem prostě koupit musí. Je to sprosťárna nejvyššího kalibru...

Rosťa