Diskuze : Hlavní : Waldorfská škola

Lucul, to je zajímavé. Mám dceru, která je dost napřed, o čtení ani nemluvím, v šesti přečetla např. čtyři díly HP, ale ji škola nebaví. Má pocit, že se tam nic neučí, že je to pořád dokola. Nepovažuju ji za MN, to je syn, to je něco jiného.

Taky jak se tu mluvilo o tom, že čtenáři si sami čtou z čítanky apod., tak to se mi při naší zkušenosti taky nelíbí. Nic to nemotivuje, děckám to moc nedává, často se cítí spíš na druhé koleji. Spíš bych si jako učitelka dala tu práci a zadala samostatnou práci, která by vyžadovala práci s textem nebo něco na porozumění textu. U nás děcka - když chcou - píší referáty podle encyklopedie, ale ani to není moc šťastně zvolené. Je to ale podle mne lepší, než je jen tak nechat, aby si něco četli a neotravovali.

Š, nerozumím tvé otázce. Až na tchána s Alzheimerem, kterého vidím jednou za rok, žádné příbuzné nemáme.
Děti v sousedství vidíme maximálně na kopci při sáňkování, či v létě na dětském hřišti.
Ve 4,5 letech se o nějakém velkém kamarádství asi nedá mluvit.
Do žádného kroužku syn v tomto věku nechodí.

Kubulo, to je zapeklitá situace. Syn odcházel ze třetí, či čtvrté třídy? Jak se má na nové škole?
Já si myslím, že vzhledem k pomalejším osnovám, je přestup z WŠ na jinou školu, před ukončením celé devítileté docházky, obrovský problém. Možná se mýlím.
Škoda, že nepíšeš nic konkrétního. Opravdu by mne zajímalo, kde byl zakopán pes a jak se projevovala učitelka, kvůli které syn musel školu opustit. Kdybys měla čas a chuť a nechtěla věc rozebírat tady, byla bych ráda za tvůj mail.

Souhlasím s Tragikou, taky neznám děti, které prošly waldorfem a jsou z nich životní ztroskotanci. Taky souhlasím, že extrémně záleží na osobě učitele. Můj syn před dvěma měsíci odešel z WZŠ právě z tohoto důvodu.

Byli jsme sice ochotní se nadstandardně podílet, dokonce bych řekla, že jsme byli jedni z nejaktivnějších rodičů, ale nějak to nikdy nestačilo. Dále jsme se s učitelkou nemohli dohodnout, jestli a jakým způsobem od ní budeme dostávat informace, které jsme považovali za důležité.. Nakonec jsme měli dojem, že učitelce regulérně "hráblo" a nebylo boha, který by s tím něco udělal. Nakonec nám bylo jasné, že na škole zůstane buď ona, nebo naše dítě, oba určitě ne. No, zůstala ona, ačkoliv jsme dělali, co jsme mohli, aby to bylo naopak.

Přesto se mi na waldorfu hodně věcí líbí, mít jistotu, že se dítě dostane k učiteli, který má všech pět pohromadě, asi bych o něm znova uvažovala. Tu naši situaci považuju z větší části za selhání jednotlivce, i když je pravda, že "systém" (rozuměj waldorfské kolegium, w. asociace apod.) se taky moc nepředvedl.

PS Pravda je, že na w. škole existují děti, které nehrají počítačové hry, ale je jich naprostá menšina. Na druhou stranu jsem nikdy neměla pocit, že je to mezi ostatními hendikepuje. Tolik moje tříletá zkušenost.

Napíšu ti mail

Monty, jdeš s křížkem po funuse. Viděla jsi to téma ohledně mé genetiky, které smazala Roni? Asi zasáhla má matka. Ta má totiž opravdu dlouhé prsty.