Diskuze : Hlavní : Jak naučit děti - ostatní

Těžko říct, jak to děti naučit, asi není nějaká "zaručená" cesta. Co mě napadá, jak jedna z možností je být jim pořád "za zadkem" a stále korigovat, upozorňovat, ukazovat a někomu to možná vejde do krve. Starší syn nerozbil skoro nic, protože jsem si hodně hrála s ním, dohlížela, aby nebylo vytahaných moc hraček najednou (lehce se pak na něco šlápne atd.), měl jenom hračky vhodné pro svůj věk atd. , Dcera už si víc hrála sama (mamince se snižuje kapacita ) a to samozřejmě i s bratrovými hračkami a bylo to mnohem horší (potrhala knížky, rozbila nějaká autíčka) ... Pokud jde o oblečení, tak to bylo u nás horší od začátku, sotva byl syn ochoten hrát bez věčného dozoru, ráda jsem si na hřišti četla, takže zaprasený byl dost a kdyby byl bez dozoru ještě víc, taky by asi byly i díry v oblečení atd. Jinak teda mám celkem ověřené, že na některé věci nefungují zákazy (tj. "nečmárej po zdi", nešlapej po autíčkách, nešoupej se po kolenách), ale je nutné pokyn formulovat "kladně" (tj. "kreslí se jen na papír", ulož autíčka do krabice n. dej na stranu", "sedni si na bobek" ...) Ale záleží určitě taky na vrozeném temperamentu dětí, některé jsou jak draci a zničí něco než se stačíš nadechnou a jiné "mouchy snězte si mě" by neulomily autíčku kolečko ani na jasný pokyn

"U sousedů třeba funguje, že první exemplář (např. pera do školy, čipy na oběd) kupují rodiče, náhrady za ztracené věci si kluci kupují z kapesného."

Taktéž. Případně kupuju nejlevnější Tornádo, a mazací si musí doplatit.

Oblečení - první dle výběru nové, náhrady za ztracené kusy po někom nebo sekáč... nebo si musí přidat.

A jak je to učí? To by mne velmi zajímalo.
Jinak pokud si dítě něco zničí (a zejména schválně), tak to prostě nemá. Kdyby si moje dítě systematicky ničilo oblečení a obuv (nemyslím běžné opotřebení a zašpinění, tam to beru naprosto bez mrknutí oka), tak bude mít jednu sadu ze sekáče, a konec. Spolužáci nespolužáci. Dokud se k tomu nezačne chovat slušně.
Ale hlavně mi přijde podstatné to řešit tak nějak od začátku. Tomu současnému stavu u kamarídky taky něco předcházelo. Nšjak to začínalo...

No ale pokud je kamarádka "přespříliš" háklivá, můž být toto i reakce dětí na její "úchylku".

A jak ty kluky učí, že nic není zadarmo? Jako že jim o tom povídají, nebo jak?
Druhá věc, pokud je kamarádka i její manžel nadměrně háklivej na opotřebení věcí, pak je třeba si uvědomit, že normální živý osmiletí kluci prostě budou ničit oblečení a dorvávat boty...

Lenko, správně říkáš "měli by".