Diskuze : Hlavní : Jak naučit děti - ostatní

Musí kápnout na něco, co ji chytne, neobdivuje nějakého příčetného youtubera, co vydal nějaké chytrosti nebo cestopisy?

"mne se to povedlo" je fakt velmi odvazne tvrzeni, ktere bych nevyslovila. Spousta rodicu dela to same co ty a presto deti cteni jako konicka nemaji nebo jedno ano druhe ne. Nektere deti k tomu proste vztah maji a jine ne, a rodic se muze stavet na hlavu. Cim dal vic mi pripada nase generace uplne posedla nucenim ke cteni beletrie, jako by bez ni deti nebyly dost uslechtile. Moje matka ze selskeho rodu dostavala vynadano, kdyz ji nachytaly pri cteni (takova blbost, je dost jine prace) a soucasna generace zase kdyz knizku v ruce nema. Kazda doba ma proste sve konicky.

Graine "dnes se už i za "deštivých dní" dá zabavit i jinak, než čtením, možná proto se to takhle jasně dělí."

Ano, také jsem o tom přemýšlela, je toho tolik, co dělat, že prostě na čtení knih je méně času. Já v posledních letech nějak nemám na beletrii čas, jsem ráda, že stihnu filmy a to ani ne všechny, které bych chtěla.

Desetiletá si četla 25 minut? Tak to by mi přišlo fajn. Někdo je roztěkanější a nevydrží hodinu v kuse. Důležité by pro mě bylo, jestli si knihu vezme sama od sebe.

Lenko, snažím se o tohle u 11,5 letého syna - marně a už se tak nějak smiřuju s tím, že čtenář z něj prostě nebude, no... Odmalička jsme si četli, prohlíželi knížky, to měl vždycky rád...myslela jsem, že až se naučí číst, tak si bude chtít číst sám...ani náhodou, pořád jsme četli my, v rámci čtení do školy něco přečetl nahlas on, potichu si číst nikdy sám nechtěl...s bídou přečte něco do čtenářského deníku a i tak jsou kolem toho pořád dohady, čte nerad...je fakt, že on díky té dysfázii nemá úplně stoprocentní porozumění textu, takže je to pro něj asi celkem namáhavé, sledovat o čem čte a tudíž z toho nemá vlastně žádnou radost...sem tam otevře nějakou encyklopedii, nebo naučnou knížku, přečte pár popisků a tím to hasne...že by si vzal prostě knížku a před spaním si chvíli souvisle četl, to u něj fakt nehrozí...knihoven máme v okolí několik a chodili jsme tam hodně, vybíral si sám i s mojí pomocí, doma máme taky spoustu knížek, nabízím, co se dá, co by se třeba mohlo chytnout...nechytly se ani komiksy, prostě nic... Jenom teda paradoxně sleduju teď o prázdninách, že toho vlastně "přečetl" mnohem víc, než kdy jindy a trochu se zlepšilo to porozumění, protože už od konce školního roku hraje na mobilu nějakou hru, kde staví železnice, autobusové linky, města..., musí se různě rozhodovat, používat logiku...a hlavně, musí si ČÍST ty instrukce, co se mu tam objevují a reagovat na ně, tráví tím teď v létě dost času, pokud nejsme zrovna někde venku... Ale prostě už jsem se tak nějak smířila s tím, že nebude knihomol, jako jsme byli my s manželem v jeho věku, že jsme trávili půl dne zahrabaní v pokoji s knížkou...