Diskuze : Hlavní : Zahraniční politika a události

"Ale tam je problém, pokud vznikne jen trochu pocit, že místo paliativní péče je prostor pro levnější euthanazii, tak bude výsledek takový, že pojišťovny budou hradit pouze euthanazii a nejlépe hned na JIPu po stanovení terminální diagnózy."

Vážný, to se nestane, to maluješ katastrofické černé scénáře

Možná to utrpení samo je kus smyslu. Smysl není je ve štěstí.

Vycházím v tomto hodně z psychoterapeutické školy logoterapie od Viktora E. Frankla, který ji paralelně s Freudem a Adlerem rozvíjel na jiné bázi: Že člověk potřebuje smysl, kterým on sám svůj život naplňuje.

Viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Logoterapie

Smysl je trojí:

1. ve vykonání činu (myšleno hlavně v sebepřesahujícím činu; v takovém, jež je konán s ohledem na ostatní);
2. prožitím hodnoty (opravdový zážitek, který člověka obohacuje či povznáší), tou nejhodnotnější je láska;
3. v utrpení (promění-li ho člověk ve své morální vítězství).

V každé této události lze totiž nalézat a uskutečňovat určité hodnoty, které přinášejí uspokojení a smysl. Frankl je označuje jako:

1. tvůrčí (hodnota tvořit);
2. zážitkové (hodnota něco prožít);
3. postojové (když není možné „užívat si života“ ani přinášet tvůrčí invenci, lze ještě přistupovat k situaci správným postojem).

Pro mne je to "správné" popsáno v biblické knize Job na proncipu "Prostě Bůh dal, Bůh vzal, jeho jméno budiž pochváleno."

Jób 2.7 Satan pak odešel z Hospodinovy přítomnosti a ranil Jóba zlými vředy od paty až k hlavě. 8 A on si vzal střep, aby se jím drápal, a když seděl v popelu, 9jeho žena mu řekla: Ty se stále držíš své bezúhonnosti? Zlořeč Bohu a zemři! 10 Odpověděl jí však: Mluvíš, jako by promlouvala jedna z bláznivých žen. Což budeme přijímat od Boha dobré, a zlé přijímat nebudeme? V tom všem Jób nezhřešil svými rty.


Prostě Bůh dal, Bůh vzal, jeho jméno budiž pochváleno.

Tak hlavně máme paliativní péči skoro nedostupnou. V Praze jsou dva hospicy jen proto, že se ředitel toho původního rozhádal se správní radou a založil druhý. A ten druhý byl po stránce péče vcelku OK, ale po stránce lékařské péče tam jednou za den zašel praktik předepsat všem léčbu. Jinak tam nebyl.

Ale tam je problém, pokud vznikne jen trochu pocit, že místo paliativní péče je prostor pro levnější euthanazii, tak bude výsledek takový, že pojišťovny budou hradit pouze euthananzii a nejlépe hned na JIPu po stanovení terminální diagnózy.

CO vím od známých co měli teď babičku v mimopražském hospicu, tak tam byl nějaký problém s tím, že nad 3 měsíce to pojišťovna odmítá proplácet. To jako mají do 3 měsíců toho člověka zlikvidovat? A to i tak se platí pobytové a pečovatelské služby kolem 500 Kč/den.

Průšvih je i v tom, že bolest se u nás nedostatečně léčí. Ozkoušeno na vlastním preparátu. Měl jsem 3m bolesti autoimunitně zaníceného střeva a doktorka na mne v nemocnici řvala, ať si nevymýšlím a že mi na to algifen musí stačit. Že se musím naučit s bolestí žít a zbytek je na psychiatra. Naštěstí po propuštění po měsíci začaly zabírat kortikoidy...

Koprivo,

Promin ale to se mi fakt nezda. Euthanazie je necelych 5% vsech umrti,ze by se kvuli tomu nevyvijela paliativni pece.

Žženo, ona je potíž, že tam, kde se euthanazie předkládá pacientům jako legitimní řešení jejich stavu a prevence "nedůstojného" a bolestivého konce, tam se zrovna dvakrát neinvestuje do jiných řešení.

V Nizozemsku se třeba vyvíjela dostupnost paliativy výrazně pomaleji, než v jiných zemích, právě pro tu dostupnost euthanazie.

Máme my tady tak super rozvinutou a dostupnou paliativu, abychom mohli nabízet euthanazii, nebo chceme nabízet euthanazii, protože ji vidíme jako vysvobození od mizerné a neúčinné zdravotní služby a od pomalého potupného konce na LDN? To by totiž bylo z mýho pohledu hodně nešťastný.

Navíc paliativci říkají skoro jako jeden muž - naši pacienti (ať v domácí hospicové péči nebo v lůžkové) nás o euthanazii nežádají. My se jim staráme o kvalitu života, a oni chtějí žít. To je pro mě docela argument.

Mimochodem doporučuju knihu Ondřeje Štindla Mondschein. Je to beletrie a eutanázie je tam pečlivě zprocesovaná procedura, kontrolovaně a humánně poskytovaná, která umožňuje únik z dystopické společnosti. Kterou kdosi de facto udržuje, aby nepřišel o moc. Není to pěkné čtení.