Diskuze : Hlavní : Respektovat a být respektován

Však jsem taky psala, že se to netýká situace, kdy se má dítě v podstatě dobře, ale když mu někdo zavolá, tak se rozlítostní. Mluvila jsem o situaci, kdy se přesvědčím, že ten pobyt dítěti fakt nesvědčí. (Např. když se mi dítě v 5 letech poprvé vrátilo z tábora, čekala jsem, jestli se na mě bude věšet, bude mi celý den za zadkem, bude se mnou chtít spát apod. A nic. Normálně jsme se uvítali, pak jsme si povídali, a pak si šlo samo hrát.)

Pokud dítě ten pobyt jinde opravdu špatně snáší a vyzkoušeny byly různé varianty - různé tábory, babičky, pobyt s kamarádem a jeho rodinou apod., tak to matce na zdraví taky nepřidá, protože celou dobu, co je dítě pryč se sama trápí.

A to bylo to "zlo"? A proč?

Máme to s dovolenou podobně.

Holt nejsme přes prázdniny s dětmi s manželem jen společně, ale také samostatně. Takže třeba dva týdny společně, po týdnu každý z nás sám a zbytek vykryjí tábory a babičky. U nás je to ovšem bez stýskání.

Zkusili jste to tak, že by dítě nebylo u babičky třeba týden v kuse, ale dvakrát po 3 dnech? Čili místo teď týden pracuju a ty jsi u babičky, pak jsme týden spolu, pracovat 3 dny + dva dny dovolená a druhý týden to samé? Třeba by to bylo pro dítě snesitelnější.

I to je pravda, že je to přání rodičů, nechtěla bych kolik let jezdit na dovolenou bez manžela. Ale naše dítě bylo spokojený na dovolený s babičkama i na táboře.

Tak jestli třeba řádek neměl kilometr a dítě trpně čekalo, kdy se babička vrátí.