Diskuze : Hlavní : Respektovat a být respektován

Co je lepší? Lepší je být tam, kde se cítí spokojeně - a to se cítí třeba i s jedním rodičem. Děti vědí, proč to tak je a neřeší to - teď jezdí na výlety a podnikají lecos s tátou a jindy s mámou. Některé děti mají jen jednoho z rodičů a nikdo to neřeší. Děti pochopí, že když je nechci nechat doma samotné, musím to nějak udělat a že tohle je nejlepší řešení a myslím, že tohle řešení je lepší než nechat stýskací dítě 14 dní někde stýskat. A to, že chceš dovolenou společně, je dost často přání rodičů než dětí.

No to je taky otázka. Moje babička zas v době, kdy jsem tam jezdila jako malá holka, chodila do práce - měla na starost krávy. Jenže já nebyla stýskací a moc se mi líbilo se ráno vzbudit, v kredenci najít housku a něco na to, vzkaz - uvař si čaj a vždy poznámka - nechoď k ovcím /to kvůli beranovi/. Říkala mi to 1000x, viděla jsem, co umí a bála se ho, ale i tak to babička brala jako hlavní hrozbu. Směla jsem cokoli, zatopit, když jsem chtěla zkusit, jestli to už zvládnu, štípat dříví, dát vodu slepicím, nažnout srpem trávu a vhodit jim to. No a když se mi nic nechtělo, tak jsem se sebrala a šla za babičkou do kravína. A po cestě jsem častokrát potkala místní děti, tak jsem jen řekla, že jsem s nimi a po návratu k babičce jsem měla vzkaz - večeři máš v troubě, přijdu tehdy a tehdy.
A rozhodně jsem neměla pocit, že se o mně nestará. Ale v příspěvku bylo, že ty nebo kdo to tak cítil.

Já myslím, že i pro děti je lepší strávit čas s oběma rodičema najednou. Ale když to nejde nedá se nic dělat.

No jo - chtít můžeš, ale když to nejde, tak co se dá dělat? U nás měly přednost děti - i když je zase fakt, že jsme neměli na vybranou. No a když je na vybranou, tak je to otázka priorit - to už si musí každý srovnat sám se sebou.

My jsme ale chtěli rodinnou dovolenou, ne každý zvlášť, to tak týden, ale aspoň 14 dní všicni spolu.