Diskuze : Hlavní : Respektovat a být respektován

Ano, taky mne napadlo, že kniha se málo zabývá částí jak BÝT RESPEKTOVÁN.
Příklad rodičů nemusí stačit.

Kapitola VI.3 Opatření zabírá jeden list a jsou v ní tři příklady, přičemž všechny jsou abych tak řekl "omezovací" - dočasně si zamknu si CD-čka a odseparuju zlobivé dítě.
Náročnější mi přijde, pokud chci přimět dítě, aby cosi "správného" vykonalo - v této diskusi je příklad s učením se dějepisu.
Jiné knihy se věnují i takovýmto situacím a např. "zaracha" uvádějí jako jednu z možností (knihy Hranice a Do pátku bude vaše dítě jiné).

Mně se RaBR moc líbí, ale s postupem času zjišťuju, že v úvodu diskuse zmíněné situace řeší "z rychlíku" - na jednom listu - a že holt budu muset slevit s ideálu vždy partnerského vztahu, protože není realistický.

Umím si představit obě situace, tj. že dohoda je buďto opravdu projednána a odsouhlasena vzájemně (i když třeba navržena rodičem) a nebo kdy je ustanovena mocensky rodičem.

Mirku, děkuji za téma!

Přesně tohle jsem si po čtení RaR taky říkala.

Ve spoustě věcí je to fajn, ale zrovna na tohle (co se stane, když dítě nepochopí moje vysvětlení smysluplnosti něčeho, co po něm chci, a "odmítne to vzít za vlastní")

Přišlo mi tam, že ten přístup jakoby automaticky předpokládá, že když mu to náležitě vysvětlím, tak to určitě pochopí a za své vezme.

Což mi ve svých důsledcích přijde VELICE manipulativní (takové to "sám pochopíš, co je pro tebe dobré") a zároveň NEŘEŠÍCÍ situace, kdy prostě potřebuju, aby to dítě udělalo, a není možné o tom dlouze dumat, popřípadě řešit případné následky (např. jedeme-li na svatbu a děti jsou vyoblíkané, tak se mi FAKT nehodí, aby svobodně hupsly do nejbližší louže a musela bych je převlíkat a kvůli tomu nám ujel vlak.)

Rady "je to tvoje vina, mělas je oblíknout tak, aby se to nestalo" nebo "když vám ujede vlak, tak budou dost potrestané následky, že nebudou moct na svatbu" moc neberu. Často by ty "přirozené důsledky" dopadly mnohem víc na rodiče než na dítě.

Žádný zastánce RaR mi tohle nebyl schopen uspokojivě vysvětlit.

Já myslím, že by tu ještě měla zaznít památná věta o tom, že nasraná matka je taky přirozený důsledek (na dítě dopadající ).

Nicméně já to, že bude dítě nějak omezeno ve svém volném čase (viz učení a randění), nebo osobní svobodě (viz. nerespektuješ pravidla pohybu kolem cesty/přecházení - půjdeš za ruku), považuju za zcela přirozený důsledek. Je to důsledek né chování samotného ale porušování pravidel která jsme si buďto společně stanovili, nebo si je dítě musí pro svoji bezpečnost zažít.

Pokud máme jasnou domluvu, že škola má prioritu a tam kde začínají padat kule končí svoboda trávení volného času (čímžpádem nejdřív učení, až pak randění), tak je ne-randění, v případě ne-učení přirozený důsledek