Diskuze : Ostatní : Mikuláš

Myšutko,
rodiče ve škole nejsou, ale mají snad nějaký vliv na to, co si dítě myslí nebo nemyslí. A pokud jako rodič dítěti řeknu, že převlečených deváťáků fakt není důvod se bát, tak počítám, že mě bude brát vážně. Pokud ne a dostane z besídky ve škole nervovej záchvat, tak opravdu není psychicky v pořádku.

Já vycházím ze své reality normální velmi proklientské školy, jestli jdou někde debilní deváťáci, co je učitelský sbor nezvládá, tradice za to nemůže.

Potřeba matek dělat ve škole tóčo (Marka) je trochu mindráček, ne?

A pravdu má Alraune, je to akceptace zajíců mazáky.

Monty, u školního dítěte jde obvykle opravdu o nějaký problém. I kdyby to byla jenom přecitlivělost nebo nedozrálost.
Na druhou stranu, nám psycholožka i psychiatr tvrdili, že do sedmi let dítě opravdu může mít tak silnou fantazii, že když uvidí čerta, tak všechno ujišťování o masce jde do kopru.
A problém tomu, že nevěří rodičům? Ve škole ti rodiče právě nejsou a pokud se v ní dítě necítí bezpečně, tak je u těch citlivek zaděláno.
Mě se třeba líbil přístup u dcery v první třídě - všichni se společně namaskovali, paní učitelky si PŘED dětmi oblékly kostýmy a pak měli besídku. Nikdo se nebál, děti byly spokojené.

Monty, tak kdyz se batole/predskolak vydesi certa, muze mit holt strach i jako skolak. Na prahu puberty to bude blby. Ale prvnak/tretak atd.... Muze se stat.

15x Mikuláš mi nevadí, děti si to užívají. Ony to vnímají jinak, vím z okolí a od našich dětí, tak mají zažito, že přes den chodí převlečení lidi a večer domu přijde opravdový Mikuláš.

Když jsem byla malá, tak nám kolem domu večer taky prošlo 15 skupin Mikulášů a mnoho z nich zavítala i k nám domu, nikdo se nedomlouval, chodili jak na pomlázku, postrašili, jedna skupina předala košík s nadílkou a čekalo se kolik jich ještě přijde.

Ani to jsem jako dítě nevnímala jako devalvaci, těšila jsem se na to. Ten pravý Mikuláš byl s košíkem a ostatní byli levý. Pak jsme se ve škole hádali, který Mikuláš byl ten pravý.

To samé jako několik nadílek pod stromečkem, doma, u babičky, u tety.....to miluji doteď.

Čert nás vypek pouze u nejstaršího dítěte. Nepřišlo nám, že by se tak bál, nakonec měl radost z nadílky, mluvil o tom se směsí radosti a posvátného úcty. Ale pak jsme ho na Štědrý den nemohli dostat ke stromečku na dárky, měl strach, že tam bude i čert.

A jsem fakt macecha, děti čertem straším, dokonce nám Mikuláš nechává čerta za komínem a užívám si alespoň pár dnů klidu, pak bohužel dětem rychle otrne a je po klidu