Diskuze : Peníze a bydlení : Nadšenci starých domů a chalup

tak to jsme žabaři, jeden domeček 1790, druhý 1850. Oba roubenky. A rodinné záležitosti.

no, Hroudo, a možná je chyba, že jsme přestali spoléhat na instinkty a pocity, protože - když do některých věcí jdu spíš rozumem a pocit říká "NE", tak to někdy dopadne i dobře, ale nebývá to ono.

Pokud se nemýlím, manžela se zeptat nemůžu, ale ověřím, tak taky měkkou, velká místnost. Myslím, že borovice. Ale ono nejde o cenu krytiny jako takovou, ale o to, že ta hlína se musela vykopat, odizolovat - podpolštářovat, - podlaha se zvyšovala ve výsledku o cca 8 cm, následně bylo nutné zvednout stropy, takže náklad pěkný a podlaha nádherná. Materiál ověřím, rozhodně dub to není. Cenu za metr nevím, podívám se do papírů.

Jinak jsme snili o dubové, no, zůstalo o snu.

chceme koupit chalupu s perspektivou bydlení na stáří)) , případně dříve. Předběžně jsme se spolu shodli zatím na jediném kritériu - až tam budeme stát a uvažovat zda koupíme nebo ne, hlavní je cítit se tam doře, mít ten pocit, že "to je naše" - zapřísáhli jsme se,že nedovolíme rozumu, aby nám z praktických důvodů vnutil něco, co propstě nebudeme mít hned rádi. ---Samozřejmě víme, že TAKHLE se barák nekupuje

hrochu a důsledně... nebo si malounko povyskočíš? mne tohle téma fakt zajímá.

jsem v téhle debatě dlouho, aktuálně se chystáme stavět, no, novostavbu, v té asi budeme bydlet, pokud přežijeme bitky mezi autory vize - a projektanty stavebními - mají stejné vzdělání, ale zahradu chci starou. Kdyby ten starý velký listnatý strom měl stát víc než oplocení, tam ho prostě naimplantuju.... a tenhle pocit mám už moc dlouho, asi to vypadá dost řachle, netvrdím, že jsem v normě....

ale, co se starých domů týče, prošli jsme jich fůru, nakonec rozhodla dostupnost a kořeny k žijící rodině, tudíž nereálné. Tady nic není....

Ale, protože se občas zabýváme realitami, prošla jsem jich hodně v jiných regionech.

No, duchařská jsem přiměřeně věku, manžel ani trochu... většina těch domů si je vizuálně dost podobných a přesto bych některé nekoupila ani za korunu, i když zahrady byly krásné, klid, velký pozemek, tma jako všude jinde. Sem zavádím tu negativní duchařinu, co?
Ale blbý pocit. Divně nejen já. I manžel.

Chápe to někdo?