Diskuze : Hlavní : Fobie a strachy

Epepe, je možné, že už to brzy přestane, u nás to taky skončilo někdy kolem toho 6.roku, už teď nevím úplně přesně...ono už se to pak objevovalo spíš výjimečně, v nějakých náročných situacích, takže už jsme to pak moc nesledovali...

Magrato, ale to byly spíš noční můry, nebo špatné sny, než děsy....ty děsy si dítě ráno vůbec nepamatuje, ani v noci, když ječí, pere se, válí se po zemi...tak většinou nevnímá, nezabírá mluvit na něj, pochovat, to se pere ještě víc, nedá se z toho moc probrat a prý se to ani dělat nemá...nejrychleji to přešlo, když jsme jen seděli u něj a hlídali, aby se o něco nezranil, když s sebou mlátil hodně, nebo když i vstával...poprvé nás to hrozně vyděsilo, pak už jsme věděli co a jak, ale bylo to stejně docela vyčerpávající, člověk s tím v tu chvíli nemohl nic dělat....pak to najednou jako cvaknutím vypínačem ustalo, párkrát se nadechl a usnul...ráno nevěděl vůbec o ničem...

Já proti tomu nic nemám, klidně to budu zastávat s tebou.
Ale jsem odpůrce spaní rodičů s dětmi v posteli. Osobně bych se absolutně nevyspala a byla bych nejméně o polovinu horším rodičem.

Epepe, tak v 6 letech jeste stale spalo s nami v posteli

nechci rikat, ze deti spici s rodici v posteli nemaji nocni desy, na to bych si musela precist nejakou odbornou studii

ja jsem holt zastankyne deti spicich v posteli s rodici

Zajímavá otázka. Syn na noční děsy trpěl, občas míval období, kdy byly velmi intenzivní a měl je každý den, pak třeba týdny nic. Také jsme nevypozorovali žádnou pravidelnost ani souvislost s denními aktivitami, jídlem, fázemi měsíce, atd. Nastávaly přesně jak popisuješ, zhruba do hodiny po usnutí, pak už celou noc ok.
Rozhodně je měl ještě při nástupu na ZŠ, pamatuji si, jak jsme zapomněli upozornit vedoucí, když jel na první tábor, a ty to chudáky pořádně vyděsilo. Teď už je léta nemá, ale odhaduji, že tak do 7-8 let se objevovaly.