Diskuze : Ostatní : Vážím 100 kg - akce start

Půlko, to nevím.... Ale táta byl tiskař, takže k papíru jsem měla vždycky blízko. Ale víc než 17 let jsem pracovala v úplně jiném oboru, který jsem milovala a kdyby firma nešla do háje, tak tam jsem doteď. Papírnictví přišlo vlastně jako nápad, co bych vlastně mohla dělat, co by mi ještě bylo blízké...no a už se v tomhle oboru pohybuju nějakých 8 let...

"když přišla ze školy domů, hned si zopakovala úplně všechno, co jsme se ten den ve škole učili a odpoledne se znovu našprtala všecko na příští den. Taky měla, narozdíl ode mne, pořád samé jedničky, i celý gympl, i celou výšku a promovala s červeným diplomem"

Z toho mám úplně husí kůži. To je fungování robota, ne život mladého člověka.
Zajímalo by mě, jestli tihle lidé jsou pak v životě šťastní, spokojení, naplnění.
Chápu zápal pro nějaký obor, hluboký zájem, chápu i ambici dostat se na prestižní univerzitu, když člověk sleduje nějaký svůj sen.
Ale šprtání jen tak z principu kvůli jedničkám, to je mému přístupu k životu zcela vzdálené.

Já jsem samé jedničky neměla nikdy, vždycky aspoň dvojku z hudebky a tělocviku. A i na první stupni jsem se učila doma. Holt jsem byla asi hloupá.

Já jsem školu brala strašně vážně. Vlastně to byl středobod mého života. Nechodila jsem na žádné kroužky, nedělala jsem žádný sport, kromě čtení knížek jsem neměla žádné koníčky. Maminka mi stále zdůrazňovala, že dobře se učit je moje jediná povinnost, tak jsem se dobře učila. Byla jsem hodná a poslušná holčička. A to jsem ještě nebyla taková, jako moje tehdy nejlepší kamarádka, která když přišla ze školy domů, hned si zopakovala úplně všechno, co jsme se ten den ve škole učili a odpoledne se znovu našprtala všecko na příští den. Taky měla, narozdíl ode mne, pořád samé jedničky, i celý gympl, i celou výšku a promovala s červeným diplomem.

Já si vybavuju, jak jsme na gymplu brali Vrchlickýho, já slyšela" Za trochu lásky šel bych světa kraj" a pořád mi lítalo v hlavě:"Za trochu spánku dala bych život..."
Byla jsem permanentně nevyspalá. Ožívala jsem zas až večer.