Diskuze : Ostatní : Vážím 100 kg - akce start

Slovíčka do slovníčku nikdy, vždycky jsem to nenáviděla a byla jsem ráda, že slovníčky se ve výuce mých dětí úplně vytratily.
A koly jsem nepsal doma, zásadně ve škole.
Od 13 let jsem hrála divadlo, zkoušky byly často do deseti do večera, přijížděla jsem domů stopem. Což moji rodiče netušili.

No, já jsem už od dětství taková chaoticka a neorganizovana, vzpomněla jsem si až ve škole
Několikrát jsem zapomněla jít i do hudebky, ještě že jsou teď ty mobilní kalendáře.

Tak na tom záchodě se opisovalo, to šlo bez soustředění

Termix, tiež milujem ranné ticho (a výkonnosť), u mňa je ale ten problém, že síce vstanem s veľkým náskokom pred zvyškom rodiny, lenže každorannú dilemu (pripraviť rodine krásne ráno, alebo si dať do tela a naštartovať seba na nový deň?) obvykle vyriešim sebecky, tj vybehnem von a rodina má tým pádom po rannej idylke. Aby som zvládla rodinu aj seba, musela by som vstať najneskôr o 4h.

Vy, co jste se nikdy doma neučili, jste ani nepsali úkoly? Nebo slovíčka do slovníčku? Já jsem se teda učit musela, hlavně chemii a fyziku, tam jsem si ze školy nezapamatovala nic. A na písemky jsem se učila i ostatní předměty. A pamatuju si, jak jsem si zdobila sešity třeba do zeměpisu nebo biologie, vystřihovala jsem si obrázky z časopisů a lepila si je tam. Psala jsem si nadpisy ozdobným písmem a barevnými fixy. Docela jsem si se školou vyhrála, mě to bavilo. Jinak jsem byla většinou doma a četla jsem si. Občas jsme šly s kamarádkou vyvenčit jejího psa do parku, ale ona mívala povinnosti doma a neměla tolik času jako já, takže to nebylo každý den.