Diskuze : Zdraví : Děti v nemocnici

no a pak nastává otázka, jak člověka dospělého, nebo skoro dospělého dobrat k tomu ,aby si nechal odebrat krev ( nebo nějaký podobný zákrok, z mého pohledu jednoduchý, bez nějakého většího nebezpečí ) Nerozporuju, že to pro někoho může být nezažitá hrůza, ale co s nimi, s takovou běžnou rutinou ? tím to nechci nijak shazovat, ale dejme tomu je fakt třeba jim tu krev fakt nabrat, nebo dren z břicha vytáhnout ( zažila jsem fakt hysterickou mladou ženu, která si po operaci dren nechtěla nechat vytáhnout ) Co pak s tím ?

Mariko, vyhrožování je blbě vždycky. Je to nedůstojné, způsobuje to stres a strach není dobrý motivátor.

Kat "vyhrožování by mi vadilo. ma druhou stranu v jistém věku jsem vyhrožovala taky."

To vnímám stejně. Vysvětlování je důležité, ale někdy to prostě nestačí. Sliby někdy pomohou někdy ne. Určitý nátlak je při léčbě prostě nutný. Když dítě odmítá argumenty, že je to nutné, aby se mohlo léčit, nebo má blbé vzpomínky na stejný zákrok před pár dny, co pak?

"Na druhou stranu, nenechat si vzít krev vleže, jen v sedě mi připadá fakt trochu neotužilé ) v pubertálním věku. "

Tak to je zajímavé. Pokud bych nebyla hospitalizovaná, tj na lůžku a chtěli po mně, abych si z čista jasna k odběru lehla, zřejmě by mě to dost vykolejilo i jako dospělou. Protože podvědomě bych se ulekla, že jde asi o něco závažného, když stokrát známý úkon mám nejednou absolvovat neobvykle v leže. Takže docela chápu, že se mohl citlivější adolescent šprajcnout.

"Jak clovek "dostane pyzamo", jakoby ztratil cast sveho lidskeho postaveni. "

To je přesný. Podvědomí prostě pracuje z obou stran.