Diskuze : Ostatní : Vánoce

Janinko, ok, chtěly jsme ti nabídnout pohled, jak to vnímat pozitivněji a méně trpět
Pak holt se jedině dětem přiznat a zkusit někdy program změnit.

"poselství Vánoc, jako času, kdy se v největší tmě rodí nové světlo, nová naděje. Takové ty komerční záležitosti typu jídlo, pití, dárky, výzdoba to zakrývají a už mi po pravdě řečeno dost lezou na nervy. Raději bych si to prožila bez toho, v klidu, jen ve vnitřním rozjímání."


Huso, to je hezky napsané.
Ano, komerční nadstavba odvádí od podstaty. Proto se celý advent dost vyhýbám společnosti a veřejnému prostoru, kde to komercí žije.
Ale rodinných tradic se úplně nezříkám, některé se mi líbí a ráda je dodržuji. Ke sváteční atmosféře patří i nějaká ta výzdoba, ke slavení patří dobré jídlo a pití. Ale samo o sobě je to prostě jen nějaká zábava s tématickými rekvizitami. Což asi není nic špatného, když si to rodiny ve spolek užijí. Jako povinnost to nedává smysl.

Asi něco mezi tím tento týden jsem zahájila předvánoční období s kamarádkou se kterou jsme se déle neviděly, svařáček, daly jsme si maličkosti pro radost, o víkendu koupím na trhu adventní věnec. Do vánoc máme celkem dost kultury a nějakých setkání s kamarády, jedeme na víkend do Polska. Cukroví upeče babička, děti udělají perníčky, na první svátek půjdeme odpoledne na návštěvu, na druhý svátek do restaurace a potom jedeme na hory až do dalšího víkendu.

Chtěla bych tě vidět. Připadám si jak okrašlovací spolek. Podzim, Vánoce, povánoce, ples, Velikonoce, do toho sem-tam soutěž. Jen zaplnit nástěnky dá zabrat, a to máš šatny, chodby, vestibuly, okna... Pro samé debilní výzdoby nemám čas učit.

Ropucho 3 roky školky a 9 let základky u dvou dětí co jsou 3 roky od sebe mi jako "pár let" už právě nepřipadá. U mrňat super, to jsem si pobrečela, ale už jsem nasycená a líbila by se mi změna. Místo jarmarku bych s holkama radši jela třeba na trhy.
A holky neberte to špatně, ale nijak na mě nepůsobí rada typu užívej si to, pak už to nebude. To, že je něco dočasné neznamená, že to nemůžu vnímat jako povinnost nebo že mě to nebaví. Zatím se mi během života dětí nestalo, že by se mi po něčem stýskalo. Ano ráda na něco s láskou vzpomínám , ale nestyska se mi po tom...třeba po čtení pohádek nebo tak jak se často říká.