Diskuze :Diskuze : podle měsíce narození : srpen 2008

Marci já doufám, že i ty mé děti si vyhrajou, na 99% to bude zase kluk, tak budou parťáci
Za ten rok jsem to absolvovala 5x:-(

Deni,

zatím jsem na ÚP

Marci, tak nemám ŠŽ úplně v pořádku, musím brát léky, ale jsem ráda, že za ty 2,5 roku ten uzlík nevyrostl, je pořád ohraničený a nemusím na operaci, popřípadě do rakve
Pokud vše dobře dopadne, tak mezi něma bude 4,5 roku a doufám, že si spolu vyhrají.
Je to už víc, než jsem chtěla, začali jsme loni v květnu s plozením a myslela jsem bláhově, že když se povedlo první IVF, proč by se nepovedlo i další, že jo
No jo, nepovedlo, musela jsem jít na dalších X pokusů a doufám, že tento byl už ten poslední.
Cítím se unavená, ale to je tím, že beru Utrogestan, tak bych jen spala, věčně zívám.
Když si přes den s malým lehnu a usnu, tak zase nemůžu spát v noci, takže to radši nedělám
Všechno mi smrdí, nadavuju se, ale nezvracím,na to já nejsem odborník
Tiše trpím a užívám si toho stavu
Ve středu jdu na kontrolu, tak doufám, že si budu užívat i dál

Deni, na tom asi něco bude. To mi taky dost kamarádek říkalo, že když jim bylo kolem dvacítky, a byly těhotné, tak nic nějak neřešily. Zato o dost let později se bály všeho více.


Tak to je super, že máš teď štítnou žlázu v pořádku. Já v obou těhotenstvích taky brala jaké si léky, tuším Euthyrox nebo jak se to jmenovalo, teď už dva roky nic. A já mám paní doktorku, ale moc hodnou.

Děkuji. Já se naštěstí ještě úplně na odpis necítím. Jen se spíše cítím občas jako stařenka.


Taky máme v srpnu zavřenou školku.
Kluci řádí spolu dost. Někdy mám pocit, že krotím divokou zvěř.
Ty vlastně taky budeš mít rozdíl asi čtyři a půl roku mezi Matyáškem a , že?

Deničko, naprosto tě chápu. Já měla hrozný strach ke konci s Tomíkem a s Honzíkem taky téměř od začátku. Držím ti naprosto vše co mám, ať máš dalšího hodného a hlavně zdravého andílka.

Mmch, když jsem u těch andílků, náš anděl se změnil v ďábla, a to doslova. MM mu dovezl tričko, které přesně sedí - na zádech mám Half of evil 333.
Jak jste na tom se srpňátky? Honzík se nám začal šíleně prosazovat. Jak není po jeho, začne se vztekat nebo ječet. Když brácha neposlechne, mlátí ho jak žito, někdy se o Tomíka bojím. I když ten ho občas vydatně provokuje, protože prý se mu líbí, když se bráška vzteká. Na druhou stranu je občas hotový andílek, hodný, pomáhá, ale jak mu něco nepovolíme, tak je to vážně síla.