Diskuze : Hlavní : Dárkyně vajíčka

Ahojky Nene, já jdu poprvé. Ale před třemi roky jsem už mohla jít v jiném městě, měla jsem za sebou všechna potřebná vyšetření a to kolem a měla jsem začít stimulovat, ale tak trochu se to zkomplikovalo mým náhlým ukončením školy a odjezdem, už jsem se zpátky nedostala, ale to je na dlouhý vyprávění...prostě jsem byla v takové situaci, že to nešlo vrátit a u nás doma to nešlo z organizačních důvodů. Bylo mi to moc líto, ale věděla jsem, že časem to určitě nějak půjde a letošní rok už bydlím jinde a mohla jsem se k tomu vrátit. Tak jsem sama ráda. No a k dotazu, tak abych řekla pravdu, tak mě to ani nějak nezaskočilo, myslela jsem, že je to běžný postup.....nebo neni? Já už půl roku neberu HA, tak třeba je to těžší sladit s příjemkyní a zatím nám to na ten květen vychází. Jinak nevím. V pátek jdu na UTZ, potřebují prý zkontrolovat výšku děl.sliznice a budou výsledky krve a podle toho se spočítá kolik si pak budu píchat hormonů,jestli to tak je. Teda čtu si o tom často, ale pořád mám těch informací asi málo.

Ahoj všem, tak jsem konečně našla na netu diskuzi pro "nás" dárkyně (skoro všude jsou jen snažilky, čekatelky, atd.). Všem bych přála, aby z nich ze všech byly nakonec maminky a moc jim všem držím pěsti!!! A tak jsem se chtěla přiznat, že i já k tomu snad budu nápomocná, když vše dobře dopadne, půjdu darovat asi v květnu, i když se přiznávám i z druhé strany, že zatím v tom mám pěkný zmatek....takže nevím. Jediné co vím jistě, že už v sobě mám Zoladex, na tu injekci totiž asi nezapomenu, a že mám jít na kontrolní UTZ a pak se uvidí. Typ UTZ mě taky trošku překvapil, obvzlášť ten v první den ms ale dalo se to přežít. Hlavně díky skvělému panu doktorovi a sestřičcce jsem se pak stydět přestala. No a ta injekce do břicha, to bylo pro mě poprvé a docela zabolela, ale to bylo možná spíš jen nervozitou. Jen doufám, že až si budu píchat sama, tak to bude menší jehla...no nic, jinak se jmenuji Pavlína a na těchto stránkách jsem už každý den, sháním informace kde se dá budu vděčná za každou radu a o své zkušenosti se taky ráda podělím...tak se zatím mějte krásně, jdu spinkat, mám pracovní víkend tak musím čerpat síly

No, podlě původních výpočtů kolem 17. dubna, ale do té doby jdu teď v pátek a pak nejspíš v úterý ještě na kontrolu. Mimochodem, ten ultrazvuk (né ten přes břicho) byl pro mě docela šok, protože zatím jsem neměla "tu čest" ho podstupovat. Takže když mi doktor na minulé kontrole řekl, co mě v dalších pár minutách bude čekat, byla jsem lehce rozhozená. Ona vidina "vibrátoru" a cizího chlapa... Taky jsem si tam vzpomněla na tu diskuzi, co byla nedávno tady - jak probíhá návštěva u gynekologa. Neměla jsem totiž s sebou sukni ani to dlouhé tričko, na sobě rifle... takže na to křeslo jsem capala přesně s tím holým zadkem

Marge, moc děkuju za uklidnění. Jsem zvědavá, pokud se to nedá srovnávat (snad jsi to myslela tím lepším způsobem ), tak to nebude taková hrůza. Teď přes týden mi ty injekce přítel píchat nemůže, jsme v práci (nemám to pero právě, ale injekceeeeee ). Mám ale štěstí, že mám v práci kolem sebe samé doktory, tak se nemusím ničeho bát . Přítele to čeká zase až o víkendu a to už nějak zvládnem

Tohle už je to v pohodě, včera mi přítel píchl první injekci. Brrr

Musím se přiznat, jsem strašná cíťa, měla jsem chuť se zamknout v koupelně (sama) a nevystrčit nos bylo to dost nepříjemné (až pak mi přítel řekl, že jsem měla povolit ty svaly ), ale zase, za mimčo pro šťastnou mamku to stojí, tak to prostě nějak zvládnu (to píchání injekcí).

Jenom teda... při té stimulaci, jak moc se to podobá stavu před/při MS? Já jak to dostala, myslela jsem že nepřežiju (mívám hodně bolestivou MS, bez Dolminy/Algifenu nejsem schopná pomalu dojít si ani na WC ). Jestli mě tohle čeká po celou dobu stimulace, tak to teda potěš koště Kdyby nešlo o tak velkou a důležitou věc (a teď už hodně zodpovědnou), nejspíš bych z toho vycouvala

Jak jste to zvládaly vy, citlivější (injekce, bolavá MS, strach z narkozy,...)?