Diskuze : Hlavní : Dárkyně vajíčka

Raro, já mám dítě adoptované, takže ze mě není vůbec a na rozdíl od Tvého případu jsme si spolu neužili prenatální období a první 3 měsíce.

Snaž se to neřešit a děťátko brát jako svoje dítě. Je Tvoje a basta: Musíš se se vším vnitřně srovnat, nebo hrozí, že při kažém běžném dětském zazlobení bude hlodat červíček pochybností o genetické výbavě.

Když dítě vnitřně nepřijmeš, bude to růšvih pro dítě i pro Tebe. A přijmout znamená přijmout bezvýhradně.

Říct či neříct? Spíš ano, dítě právo na informace, ale na rozdíl od adopce, to asi pochopí spíš velké dítě nebo dospělý.
Hodně štěstí Tobě i miminku

Já bych teda vůbec neřekla, že není tvoje. Naopak, je TVOJE . Vždyť jsi byla normálně těhotná, porodila jsi ho, čí by jinak bylo ? Ani okolí nemůže pochybovat, vždyť tě viděli těhotnou. Prostě si užívej miminka .

Moje děti víceméně moc neřeší (8,5,3) jak se rodí děti, či dokonce jak vznikají... nějaké základní informace mají, ale jak říkám, nejsou to ti zvídaví tvorečkové s všetečnými otázkami...

Ale, kdyby se někdy zeptaly, nebudu jim vyprávět pohádku o čápovi, co nosí děti...
Já teda nebudu ani moc povídat o sexu, spíš o panu doktorovi se zkumavkou... v dnešní době už je to (možná bohužel) .. normální ..

Nedovedu si to představit, ale teoreticky: po tolika neúspěšných IVF bych se radovala z miminka a absolutně neřešila, že vajíčko bylo od dárkyně. Miminko je prostě tvoje. Jiná možnost nebyla, s bezdětností bych se vyrovnávala mnohem hůře, s adoptovaným dítětem také.

Dítě je toho, kdo se o ně stará. Vyrostlo v tobě, porodilas ho. Je to víc než adopce. Je to prostě celé rodičovství. U adopce se doporučuje říkat to dětem co nejdřív, jako pohádku. U tebe bych to viděla stejně. Vyprávět od malička, jak jste neměli vajíčko a pak jste ho dostali a proto můžete mít svoje milované krásné miminko, jak jste byli a jste šťastní. Kdybys neměla tenhle důvod, měla by jsi jiné věci k pochybnostem, třeba jestli se o něj dobře staráš, tak to prostě je. Hoď to za hlavu a užívej si.