Diskuze : Drbárny : Úzkosti a strachy

Moc gratuluju a přeji hodně zdraví a štěstí Krásné jméno!!!

!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

11.4. v 1.55 se Tonce narodila Amalka - 2,8kg, 48 cm.

!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Tonko, krásné fotky Držím všechny možné palce, i kočičí Neboj, bude to prima. Já si skoro myslím, že každá taková normální máma je superžena! To přijde samo Hlavně přeju, ať si to můžeš krásně a bez starostí užívat. A koukej reportovat!!!

Všem ostatním holkám přeju krásné jaro, žádné smutné myšlenky a ať se vám daří, na co jenom pomyslíte

máta

Sáro, to je super zpráva a držím palce ať je to pořád lepší a lepší.
Máto, ty stesky po dalším dítěti máme společné. Občas zkouším manžela přesvědčit, ale musím uznat, že kolikrát se chová tak (jako třeba dnes), že je mi jasné, že s NÍM mít další dítě není dobrý nápad. Blíží se nám zápis do školky, myslím ale, že Majka opět nevezmou, tady je strašlivě narváno. Navíc Marek stále moc nemluví, umí asi 15 jednoduchých slov a hlavně se nedaří donutit ho kakat do záchodu/nočníku. Já jsem asi měkká, nechci na něj za to křičet a zlobit se, protože kamarádka měla pak s dcerkou dost velké problémy aby se jí vůbec někdy vykakala. Marek ví moc dobře, že si má říct, resp. ukázat a také to umí, ale málokdy používá - je totiž strašně rád posr...., vždycky se s tou náloží hledí někam zašít, aby si ji užil. Ke své smůle je ale dost snadno vyčmuchatelnej.
Zkouším ho teď "otužovat" na školku v předškoličce místního MC, ale zatím se nezapojuje do her, prý tam ty 3 hodiny spíše odtrpí. Teď jsme byli lyžovat v Rakousku a zkusili jsme ho tam dát na dvě hodiny do školičky na hlídání (né učit lyžovat). Strávil je u okna koukáním na lyžaře a opakováním máma, máma. A taky se tam posr..., což mi ihned po mém příchodu nadšeně hlásil (ani nemusel, školka byla zamořena a cítila jsem to hned ve dveřích ) Takže já vlastně ani nevím, jestli ho mám do té školky hlásit. Když si ještě představím tu haldu nemocí, která by nás čekala (beru to podle Adama, s nímž první rok byla tragédie zakončená operací na ORL)a Marek mi neřekne, co ho bolí, mám obavy. Možná by se tam ale rozmluvil. Zatím chodíme na logopedii, úspěch žádný.
Zítra jdu s Adamem na ortodoncii, nerostou mu zuby - nemají místo. A ty co mu rostou lezou na všechny strany, tak jsem zvědavá co nám povědí.
Jinak chvílema, zatím spíše v myšlenkách, řeším, co a kam půjdu pracovat a čím dál častěji se mi zhmotňuje Kačenčina noční můra - pokladna v Hypce Tam bych teda nešla ani za nic, ale nějak mě nic moc nenapadá.

Tonko, držím palce, přeju příjemný zbyteček těhotenství (ten čas ale prchá!), rychlý porod a zdravé, krásné a hodné mimi. A taky závidím

Milá Tonko,
to jsou prima zprávy Jsem ráda, že si to užíváš a přeju Ti samou radost a už žádné trápení! Už se Ti to krátí, co? Co takhle do deníčku nějakou fotečku - Tebe i mimi? ;-)

Já jsem teď dávala dohromady seznam věcí na mimi, co budu prodávat, přitom jsem se probírala fotkami, abych k tomu seznamu přidala i obrázky ... a bylo mi trochu smutno. Moc jsem chtěla ještě jedno dítě, teď už jsem docela smířená s tím, že nebude, ale občas si postesknu. A taky moc závidím, Tonce i Sáře ...

Jinak se v tom teď plácám pořád dokola. Mám 3/4 úvazek, ale protože mrňous pořád bojkotoval školku, ukecala jsem to v práci na takový složitý režim, že většinu dní odcházím před polednem, abych ho mohla ze školky vzít po obědě. Práci pak dodělávám doma po večerech, nestíhám, usínám, kudy chodím, domácnost trpí ... Aspoň ale můžu říct, že to odbourání spaní ve školce fakt moc pomohlo a teď už snad konečně! chodí Aleš bez odporu. Pořád to řeším: jestli jsem ho neměla radši ještě nechat doma, jestli jsem ho neměla dát do jiné školky (ale to je utopie, pár jsem jich zkoušela a bez šance :-( ) ... a tak. Práce mě moc baví, jen ten neustálý časový press už je trochu nepříjemný :-(

A jak se mají ostatní?
máta