Diskuze : Dle regionu : Maminky v Evropě

Zovjanko, ta vesnicka je 15 min od hlavniho mesta, Palermo.
Holky diky za nazory

"nebo taky ne" - v poslední větě mi to nějak vypadlo.

Ještě jak píšeš o tom krásném prostředí - i to moře po nějaké době zevšední.

Na druhou stranu můžeš narazit na fajn lidi, kteří ti pomůžou se integrovat...

mám-li být upřímná, nešla bych do toho ani náhodou

Ja bych do toho na Tvem miste urcite nesla. Jednak kvuli synovi, byl by to pro nej dost kulturni sok a z dlouhodobeho hlediska (skoly, kultura) je Londyn vyhodnejsi nez Sicilie. Ale uplne nejvetsi problem by pro mne byla rodina manzela. Co jsem slysela od lidi, kteri se prestehovali do Italie, a zvlast na jih na Sicilii (zrovna nedavno jsem to s nekym resila), tak oni cizince uplne 100% nikdy neprijmou. Zrovna na Sicilii maji problem i s Italy ze severu, ani je uplne neberou. Navic v Italii se do manzelstvi hodne mota matka manzela, jeho sestry, proste zeny v rodine. Kdyz jste daleko v Londyne, tak to ani tak neni, ale v jeho prostredi, s jeho pribuznymi...uz by byla situace jina. Takze ja na Tvem miste bych o presunu do Italie vubec neuvazovala. Jinak ja v CR nebydlim, proti Italii jako takove nic nemam, prave naopak, umim si predstavit tam zit, ale jen se svym ceskym manzelem, kde nebude hrozit vmesovani rodiny. Fakt ale je, ze ja jsem na takove vmesovani hodne citliva, a treba tobe by to vubec nevadilo. Nevim, jestli jsem ti nejak pomohla, je to jen muj osobni nazor

Ahoj holky,

momentalne ziji 4 roky v Londyne, mam 6-leteho Matyska, ktery se narodil v Cesku a jsem tehotna. Ziji zde s pritelem, ktery je napul Ital a ted dostal moznost pracovat z domu na Sicilii. Zivot v Londyne neni jednoduchy, ale po tech 4 letech jsem si uz zvykla. Pro Matyska je to domov, mluvi perfektne anglicky, ma tu plno kamaradu, chodi zde do ruznych krouzku a dalsi. Ja mam dobrou praci,ale rodinny zivot zadny nebot Londyn je vice pro svobodne a bezdetne, i kdyz da se vymyslet i pro deti. Mam hrozne dilema holky, zda se na tu Sicilii prestehovat, neumim ani slovo Italsky, bydleli bychom v male, ale krasne vesnicce, kde je pritelova rodina, ne rodice, ti zijou v anglii, ale tety a dalsi pribuzni. Byla bych asi jedina cizinka. Mam z toho strach, byla bych tam uplne sama, navic tehotna, takze veskere navstevy u doktora, porod a dalsi by se mnou musel abslovovat pritel, jinak bych se nedorozumela. Ja vim, ze se clovek nauci jazyk, ale stejne 1.rok urcite by byl drsny. Je tam nadherne prostredi, more za rohem, mohla bych byt s detma doma, kdezto tady je materska 6 mesicu a pak musite zpet do prace, ale mam strasny strach z te samoty. CO by jste delaly vy, sly by jste? Jak jsem rekla, nadherne prostredi, venkovsky styl zivota, moznost byt s detma, ale na druhou stranu Matysek by to mel asi tezke, nebot neumi jazyk a trvalo by mu to a ja sama totalne zavisla na priteli, bez toho si mit s kym pokecat, at uz lidi s obchodu nebo na ulici. Budu moc vdecna za jakekoliv zkusenosti nebo rady.