Diskuze : Zdraví : Ostatní urologické problémy

účo, já to chápu jinak, já jsme to pochopila jako radu uspořádat si svoje věci tak, aby se co nejdřív vyřešily, netahat problémy dýl, než je potřeba (neznám Anantinu situaci, nevím, co řeší, ale třeba někdy že je lepší se rozvést, než zůstávat v nefunkčním vztahu)

prostě udělat maximum pro svou pohodu, což je někdy strašně těžký, chce to hodně odvahy, někdy absolutně bez opory skočit do neznáma, ale doufat, že to neznámo bude vlídnější než ta známá realita

Zaregistrovaná, psala jsem to velmi opatrně a tak, aby bylo jasné, že nehledám vinu za nemoc dítěte v mamince.
Řekla jsem, že maminka na malé dítě vliv má - a to má, větší, než si člověk myslí.
A taky jsem psala, že vztahy SE MOHOU odrážet v ledvinách...ne že to tak JE. Rozhodně bych tam nedávala rovnítko a už vůbec ne takhle zdálky.

Chtěla jsem přispět zkušeností, protože Ananta psala, že ta nemoc se může opakovat a určitě je nejlepší prevence, tedy srovnat, co jde.
Můžu jí posílat kytičky a čtyřlístky, ale třeba já bych byla ráda, kdyby někdo napsal i nějaký postřeh a zkušenost.

Pokud se to Ananty dotklo, omlouvám se, nebylo to tak vůbec myšleno, nejsem dokonalá matka ani člověk a rozhodně nehodlám soudit nebo ukazovat na někoho, že za něco může. A ani si nemyslím, že může.
Naše děti taky bývaly nemocné a hledala jsem pro ně jakoukoli pomoc, jak jsem psala, byla jsem ráda za různé postřehy a vybírala jsem si z nich to, co mi bylo blízké.
Snad není nutné být vztahovačný, ne?

Ananto, moc drzim palce, at vse dopadne dobre a brzy!!! Hodne sil tobe i male

Fakt myslíš, že bude po tomhle Anantě líp a bude Aničce lepší oporou? Nezlob se, ale i kdyby byla pravda, co říkáš, tak holt někdy musí žít člověk s všelijakými problémy, které dost dobře vyřešit nejdou a i maminka je člověk, žádná matka není skrznaskrz šťastná, vyrovnaná bytost, která si všechny problémy vyřešila nejlépe před početím a teď už jen vyzařuje hojivé pozitivno. Život není takový.
Moje setra, razící podobné teorie, jaké tu popisuješ, pokaždé, když se něco většího dělo s mými dětmi, taky vždycky přispěchala s touhle troškou, že nejsme moc dobří rodiče, děti trpí naší nezralostí a nevyrovnaností, a nejlépe by bylo, kdyby se mohly vyskytovat co nejméně v našem choroboplodném vlivu, no, hned nám bylo líp a věděli jsme, co dělat.
Duše a tělo jsou úzce propojené a děti na matky napojené, to ví asi každý, kdo nějaké dítě měl a stonal sám či s ním. Přesto to, co říkáš, jsou jen domněnky nepodpořené ničím dokazatelným a považuju za dost netaktní a nevhodné to vykládat mámě nemocného dítěte.
Drž jí palce a/nebo se za ní pomodli, tohle jí nepomůže nijak. Každý zodpovědný člověk, kterým Ananta beze sporu je, usiluje o co nejuspořádanější život a pro dítě dělá, co dokáže nejlepšího.

Taky mě to napadlo. Díky. Já jsem se touto situací dostala celkově do průseru, ale nehroutím se, rodina nás v tom snad nenechá, jednoduchý to ale nebude a na práci můžu další měsíce zapomenout. Navíc jsem o ni vlastně přišla, sesypalo se co se dalo, to je moje karma, je jedno komu se to děje jestli mě nebo někomu jinému, jsou to jen situace, které nás mají naučit vnitřní svobodě, skrze utrpení. Aničku nic nebolí, ale nadšená samozřejmě není.