Diskuze : Hlavní : Mezi námi ženami

Je to iracionální

Moje letní šaty jsou většinou jen trochu delší trika, takže to rozhodně není velký kus oblečení. Dřív jsem šaty nenosila prakticky vůbec, myslela jsem, že mi nesluší, ale byla jsem vedle.. Byl to hrozně divný pocit, když jsem si někdy v září zase na sebe natáhla kalhoty, ptž jsem celé léto nosila jen ty šaty..

Ale zas je to jednoduchý, šaty a jdu. A neperu dvě věci, ale jednu. Já je mám rada

Prostory na kancelář jsem koupila taky hned, ale myšleno po roce vybírání.

Rok jsem věděla, že nechci být celý život v nájmu, chodila po městě, prohlížela, vybírala... a nic.

Když jsem vlezla tam, tak jsem hned věděla, že tohleto je konečně ono a hned jsem jim podepsala rezervačku a pak už jen vyřídila hypotéku a koupila. Že to jsou ty pravé prostory, to bylo jasné hned.


U mě je to tak u všeho - třeba i ty kachličky do koupelny - hledám , prohlížím, objíždím, googluju... a nic. Pak uvidím a na fleku koupím.

Když to cítím, tak to je pak hned. ALe ty měsíce předtím, ty jsou trudné - nelíbí, nelíbí, nechci, nemá toto, nemá ono, nechci, hnusné, hezké, ale zbytečně drahé...

Pak - a co tohle - jó, to je přesně ono, beru, kde to mám podepsat?

Čumčo,
tak gratuluju k rychlému rozhodnutí. Ale pokud člověk ví, co chce a zároveň jde do toho s otevřenýma očima, tak skutečně není o čem váhat.

Ropucho,
jo, my jsme třeba stěhování vlastně připravovali leta - leta jsme při našich cestách mluvili s místními, prohlíželi si místa, zvažovali, jestli by "se nám tady líbilo" a proč by se nám tam nelíbilo. Takže spoustu věcí jsme měli vymyšlených. Ale překvapili mě známí, kteří když se chtěli stěhovat, tak zvažovali byt v okresním městě, i statek na kraji lesa - a podle mě pak strávili zbytečně spoustu času objížděním nemovitostí jen proto, že se na začátku nedokázali vůbec rozhodnout, CO vlastně chtějí.

TaJ,
no já mám se šatama ještě problém v tom, že se musí prát - sukni vezmu víckrát a vyprat trika už není takový problém - takže šaty jsou taková jednorázovka a přijdou mi "vopruz".