Diskuze : Hlavní : Mezi námi ženami

Hany, přesně tak, vůbec to není přehnané. A "hnutí brontosaurus" tu bylo dávno před r.1989.
Taky mám "klimatický žal" a vůbec si nemyslím, že jednotlivci nic nezmůžou.
I když některé metody ekologických aktivistů se mi nelíbí a myslím, že jsou kontraproduktivní a nic neřeší.

Ropuch, možná lehce jo. Máš i trochu jinou barvu. Předtím byla více zářivá, víc do zlatova. Ted je do žluta.

Já tady zas jen plkám a na vážné debaty mám lidi kolem sebe. Při rozhovoru face to face se mi lip reaguje, vyjádřím se lépe slovem než písmem, je to hned a hlavně.. vim, kdo je přede mnou, mohu si protejsek vybrat. To zde nemohu a taky bych musela být na diskuzi vic prilepena, sledovat vlákno, docitat a to nedělám.

čumčo a ono se nedá napsat rovnou "nečekám žádné rady, prostě mě to štve, jdu si zanadávat"? já to dělám a málokdy pak dojde k nějakému nedorozumění... ano občas i tak přijde nevyžádaná rada nebo tak, ale hned je aspoň jasno ne?
když napíšu "co si o tom myslíte?", pak musím očekávat, že mi napíšou statní, co si o tom myslí a klidně i něco jiného, než si myslím já... a pokud si nějak nabíhám setrvale svými tématy (opakuji stejné premisy a stejné stížnosti) a jsem zapamatovatelný nick, musím počítat s tím, že mi to někdo sečte a zase buď na to pak můžu reagovat nebo taky nemusím...
myslím, že jsem tu vytáhla hodně osobní téma(ta) a nemám z toho pocit, že by mi to někdo dával sežrat dodatečně nebo opakovaně... ale věřím, že kdybych si tu postěžovala na rodiče feťáků, co si neumí vychovat své spratky, klidně mi nějaká přiletí (a právem )

"Nám to asi přijde absurdní, přehnané, ale mladí lidé to pociťují s velkou vážností a citlivostí.
Oni se reálně bojí, co bude.
My máme život v podstatě za sebou, ale pro ně jsou to otázky, v jakém světě budou žít, do čeho přivedou vlastní děti (jestli je budou mít kam přivést)."

Přehnané mi to nepřijde - jen u těch, co si hrají na jediné spravedlivé. My jsme vyrůstali v reálsocialismu, pořád nás někdo strašil globálním ochlazováním, jadernou válkou, lesy byly zničené kyselými dešti, místo řek stoky, vzduch by se dal krájet. A naděje nebyla žádná. Ale i tak jsme si nemysleli, že jedinec nic nezmůže. A děti jsme chtěli.

Buřte, ano, a my (naše generace) těm mladým ještě nadáváme do sněhových vloček, přitom jsme je přivedli do dost blbé environmentální situace a ještě to popíráme