Diskuze : Hlavní : Domácí škola

"Pokud je nekdo skutecne talent, nadany a nadprumerny, tak neverim, ze ho "ubije" 1. a 2. stupen zakladky."

Rodinova,
přesně to si myslím taky.

Nesrovná, nesrovná, nesrovná. Už nikdy se to nesrovná. Respektive srovná se to do stejného výstupu - tj. ztratí se talent, ze kterého mohl být společnosti prospěšný vědec, a zůstanou fajn lidi, prospěšní společnosti jako úředníci třeba. Pokud nadané dítě utlučeš drilem násobilky, už nikdy z něj nebude třeba ten vědec nebo vynálezce nové techniky, materiálů, léčebných metod... Hezky se srovná s nenadanými. Není to škoda?
Nesrovná se to tak, že by nadaný matemetik "přežil" 13 let klasické frontální výuky a pak pokračoval v rozvoji svého génia, pokud současně není silná osobnost, která svůj talent rozvíjí nezávisle na školních požadavcích, které ho časově vytěžují dost na to, aby neměl "čas na blbosti".

Moje dcera měla soutěže ráda, pokud měla šanci v nich vyhrát bez námahy. A fakt nešla do rizika, že kvůli tomu bude muset něco dělat, takže zrovna u nás moc nefungovaly, ale já to právě považovala za dobré ji trochu nutit poznat, že v životě nejsou věci zadarmo a že se pro ně občas musí i něco naučit a snažit se a že to bez toho nejde.

Yuki, jenže ono se to časem opravdu srovná.
Takže je to fajn mít pár let pocit, že to tvému dítěti jde a jak mu pomohlas, no a pak se to srovná. A v dospělosti to bude jedno, možná z toho bude jen další nadbytečná znalost, možná ne a z tvého syna bude další běžný učitel matematiky(nebo tak něco). Já si cením znalostí, na druhou stranu to "nebrzdění školou" mi přijde trochu jako přehánění protože se to fakt srovná.

Aleno ono je spíš cílem aby se násobilku naučili i ti, kterým moc nejde. A ne, netvářím se, že to funguje stoprocentně, ale zase mi přijde škoda, kvůli těm, které to nebaví to nadopřít ani těm, které to baví. Je to o míře.