Diskuze : Hlavní : Jak přežít mateřskou dovolenou

Tak určitě to je taky rozdíl. Spavé jsem já měla pouze poslední - ale to už jsem k tomu měla zase toho ročního ne moc spavého, takže taky nic moc pohoda. ALe ta kamarádka měla celkem hodný kluky - dala je spát a věděla, že má na dvě hodiny prostor na práci. To já neznám. Já studovala po nocích. Občas víkend, kdy si ex malého vzal k rodičům, pak jsem jela na max. Už bych do toho nešla. Obzvlášť s tím, že vidím, že jsem to po pár letech všechno zase zapomněla na dalším rodičáku...

No... mě ty články, které básní o všech těch úžasných možnostech období na rodičáku s dětmi, už lezly krkem, nečtu je. Ulevilo se mi

Já s první dítětem za tři roky vystudovala dva obory, Vš a VOš, jen s minimálním přispěním manžela, kdy hlídal v době mých konzultací v jiném městě, v létě jsem chodila na brigádu, když jsem měla hlídání, později jsem během celého roku pracovala pár dnů v měsíci, pak v týdnu... Musela jsem se učit i jazyk, to bylo pro mě nejnáročnější. V té době během školního roku nehrozilo vytáhnout si beletrii,neznala jsem kino, pletení - nic, prostě jen dítě, domácnost a škola byly na víc než 100% času, hodně jsem jezdila na kole, to byl hlavní relax (dítě v sedačce s sebou).
Teď jsem doma čtvrtým rokem s mým druhým a třetím dítkem, nědělám nic. Úspěšně zapomínám znalosti ze školy, certifikátů a tak, padám večer do postele s dětmi, občas vytáhnu čtení, občas něco málo tvořím pro radost, občas zahrádka, ale na rozjezd něčeho a nějaký rozvoj bych to neviděla. Jsem spokojená z každého dne, kdy vidím, že to se mnou děti baví, že se něco nového naučily nebo viděly. Dny, kdy si vzájemně lezeme docela na nervy, jsou bohužel taky .
Mám ale šikovnou kamarádku, která rozjela skutečně při rodičáků podnikání, které ji teď částečně uspokojivě živí, ale bylo to jiná situace - kromě toho, že je fakt podnikavá a kreativní a šikovná, ona prostě měla několik dnů v týdnu hlídání babičky od narození dítěte a manžel mohl taky hlídat vždy, když jela a jede na trhy, na kurz, na nějakou prezentaci...takže měla prostor a překvalifikovala se pěkně a je spokojená a rodičák si chválí i po těch pár letech.

Píšu (odborné věci) a fakt po letech cvičím. Taky jsem se vrhla na trénink našich neposlušných čoklů. Ale já mám ještě malý hodný miminko, které poslušně spí, za rok počítám bude po rozvoji

Nijak zvlast.
Ja se rozvijela o poznani vzniku a vyvoje clovicka...bavilo me to

zefýr, já mám podobnou zkušenost z pískoviště, kde nějaké babči viděli staršího sna co ještě ve 4letech neřekl ani táta dobře, zbytek slov byl neidentifikovatelný pro nikoho kdo s ním nebyl dlouho, prostě jsme měli slovník na to co říká.
Navíc byl o 1/2 až hlavu než jeho stejně starý vrstevníci....prostě hodnocení bylo:
" paní nemáte to jednoduché, budete ráda, pokud vůbec dodělá zvláštní školu...."

No taky b se asi divili.....