Diskuze : Hlavní : Jak přežít mateřskou dovolenou

Trénuju trpělivost, schopnost přežít i po řadě nocí beze spánku a v prostředí nadměrné hlučnosti, umění vystačit si s 2 rukama, když bych potřeboval 4, umění improvizace, multitasking a spoustu dalšího

Jinak se v rámci možností normálně věnuju svému oboru, který se dá pojímat i jako koníček.

U prvního jsem dokončovala večerně střední školu.U druhého sem se nedobrovolně věnovala rozvoji v oblasti co vše lze přežít,aniž bych se zbláznila.

já ti také užívala ten dětský svět , klidně jsem vydržela stát u louže a stromu s plošticemi dokud to děti bavilo a tuším, že v tvém případě pražská hřiště jsme si také užívali. Necestovali jsme tedy tak moc, ale máme štěstí na polohu, všemi směry od nás jsou hřiště (některá jsem i našla dle mapy městské části, poměrně "zapadlá" za blokem domů např. a tak jsme hodně vyráželi všemi směry od domu na různá hřiště a jiné atrakce. Hodně jsme využívali MHD, jen pár stanic na rozdíl od vás, ale pro nás to bylo akorát, neb jsem měla dvojčata, které MHD nebavila. Rozjezdila jsem se ale díky tomu i s autem, jezdili jsme hodně do bazénu, někdy ZOO apod. Sebe jsem nerozvíjela.. teď to mám v plánu.. ale se třemi dětmi nestíhám.. :-(

Rodinova - no asi tak nějak, no...

Na mateřské jsem se rozvíjela tak, že jsem poznávala místa, kam bych se bez dítěte sama třeba ani nevydala, prostě by mě to nenapadlo....ze začátku jsme byli pořád někde venku, nebo na zahradě, doma jsem dělala jenom to nejnutnější - poklidit, něco uvařit a hurá zase ven. Později jsem hledala pořád nějaké tipy na další výlety, kam se se synem vydat, jezdili jsme na různá neokoukaná hřiště a parky, klidně i přes půl Prahy MHD, protože to ježdění miloval a měli jsme tak širší akční rádius, kam jsme se mohli vydat...nějak jsem neměla touhu ani potřebu něco studovat apod...do práce jsem se po 3 letech vrátila na úplně stejné místo, odkud jsem předtím odešla a byla jsem spokojená...občas jsme se chodili za kolegy se synem podívat, když jsem byla ještě doma...prostě jsme si užívali....jsem asi přízemní člověk, ale mně to prostě ke spokojenosti stačilo