Diskuze : Hlavní : Dudlík

Milá Renátko mám 2a1/2 letou holčičku a máme stejný problém.
Taky jsme už dudlana házeli ptáčkům, házeli do koše a já nevím co ještě.Jednou měnili za vodítko pro velkého plyšového pejska,ale neúspěšně.
Hlavně jakmile nemá dudlana už má v puse prstíky.
Dneska jsme si dokonce vyslelachla od jedné známé moji maminky, že ona vzala vnučce dudlana a byl klid.Že je moje chyba, že ho malá ještě má.A že to ostatním lidem vadí.No musela jsme s edržet abych ji něco neřekla.Ona je chytrá jak rádio.
Mám tři děti a vím, že každé dítko je jiné.Ač teda v dudlanu jseo na tom holky stejně.Ty starší se ho zbavily dobrovolně až po 3roce.
Takže já tomu zatím nechám volný průběh...........Až ho nebude chtít, tak ho odloží.Teda dávám ji čas do 3 let.
Zkuste ho dávat jen na spaní a uvidíte
Já taky nemm nervy na to jak tady maminky radí vzít ho a nedat.3 DNY PLAČÍCÍ DÍTĚ MI NAHÁNÍ NA TĚLE HUSINU.To raději snad dudlík.

Já také zkusila ten nejlevnější dudlík, ale bez úspěchu. Tak už máme doma pěknou sbírku Snad na to ten náš mrňousek brzy přijde a udrží ho. Dudlík bych mu za každou cenu necpala, ale cucá si ručičky, tak "musím"...

Měla jsem stejné prolémy s dcerou,ale ta měla dudlík do roku a půl. Taky jsme zkoušeli vše možné co píšeš a stejně nic nepomíáhalo. Pak jsem ji ho prostě vzala malá brečela asi tři dny,že nemá didi,ale vždy jsem se ji snažila upoutat na něco jiného a po týdnu si už na dudlík ani nevzpomněla. Chce to trpělivost a prostě mu ho nedat. Asi ti bude připadat,že se to už nedá zvládnout,ale vydrž úspěch se dostaví,chce to jen pevné nervy. Hodně úspěchu.

Ahoj všem, ráda bych získala nějakou radu (pokud existuje) ohledně dudlíku Mám hošíčka starého 5 týdnů a máme poměrně problém s usínáním, a to jak ve dne tak hlavně v noci. Šimon se narodil o něco dřív a protože měl trochu problémy s udržením tělesné teploty, sestra v porodnici mi poradila, brát si malého do postele pod deku aby mu bylo teplo. Asi tušíte, kam se to zvrhlo, Šimon začal spát se mnou v jedné posteli... Po 3 týdnech jsem si řekla, že to není možné, že z něj nechci udělat závisláčka na mamince (všechno tomu začalo nasvědčovat). Bohužel 14ti denní učení samostatného usínání v postýlce nikam nevedlo, maximálně tak k vystresování nás obou. Šimon plakal v postýlce, já bulela pod peřinou a jelikož se stav nijak nelepšil, vzdala jsem to. V chytrých knihách se píše, že cca 3-4 den přijde zlom, že si mrňousek zvykne, to ale nebyl náš případ. Musím říct, že do této doby jsem se vehementně bránila dudlíku, ačkoli mi ho pediatrička doporučovala (ne na usínání, jen tak aby byl malý v klidu). Šimon ale dudlík nepotřeboval, je to moc hodné a usměvavé miminko, tak proč ho na dudlík zvykat? No ale pak mě napadlo, dát mu dudlík právě na to usnutí. Zabralo to báječně, Šimon dudlíček ihned přijal a spokojeně si sál a zavřel oči. Odchod maminky zcela ignoroval Bohužel dudlíček neudrží dlouho, cca každé 3 min mu vypadne a on se probere s pláčem. Ihned mu dudlík vrátím do pusy, ale zase mu vypadne a tak to jde dokola... Šimon tak nemůže usnout, ba naopak ho neustálé schánění dudlíku dokonale probere. Nevím, co s tím. Zatím jsem to vždy po hodině vracení dudlíku vzdala a malého uspala na ruce (samozřejmě za velkého pláče po dudlíku). Tak se v tom pěkně motám...

Ahojky,
já mám oba bezdudlíkáče, prvorozený při usínání držel mě za ruku, ale pořád to vyžaduje a to už je předškolák. Druhorozený taky dudlík nechce, tak mu ho nenutím, ale taky ho neučím na držení prstu, prostě šupnu do postýlky, dám mu mazlíka, pohladím ho po hlavičce, řeknu dobrou noc a z pokoje odcházím, párkrát si za začátku pokňoural, tak jsem šla do pokoje a vše zas zopakovala, teď ve čtyřech měsících usíná krásně. V kočárku se v létě muchloval s plínou.