Diskuze : Hlavní : Dudlík

moc děkuji za reakce.Pokusim se dcerku nějak od dudliku odnaučit.Dnes sem ji totiž koukala na zoubky a ty dva přední nahoře má malinko zkřivené a jakoby nakloněné dopředu,cožneměla když se ji prořezaly,byly krásně rovné.Proto mě i to s tím předkusem napadlo.Já sama ani nikdo z rodiny předkus nemá a nechtěla bych aby se jednou dcerka kvůli tomu trápila.

Ahojky, dcerka ho měla na noc do dvou let. A měla v posteli 3!!
Pak jsme ho 2 letech "nechali" u babičky v jiném městě, když jsme byli na návštěvě...a byl klid. Trochu v noci pár dní kňourala..ale překvapivě to zvládla skvěle.
Manžel tvrdí, že drobek předkus má..ale jsou to první zuby, ne?

Já měla-jako dítě- dudlík taky dlouho...asi předkus nemám. Sestra, která dudlík nechtěla..ho má

Renato, napíšu ti svoji zkušenost.
Syn se vzdal dudlíku ve dvou letech a devíti měsících a to naprosto sám, dobrovolně, jednou večer když jsme si o tom povídali, zahlásil "tak jo, já to zvláduů dal si dudel pod polštář a od té doby nedudal...chodila jsem ho v noci kontrolovat protože se mi enchtělo tomu uvěřit...byl naprostý závislák, šli jsme domu a ve výtahu mi říkal "mami já se tak těším až si podudám"první letel k postýlce, přes šprušle si podudal, zavřel u toho oči..no slast...usnout bez dudlu bylo jak sci-fi..prostě ho fakt miloval.Taky jsem to řešila, vadili mi narážky lidí ale i jsem si samozřejmě uvedomovala nevhodnost, tak jsme zkusili kde co, po dobrém po zlém..jen jsem nemela tu sílu mu ho vzít...no a on mě takhle sám překvapil..prostě k tomu dospěl.
Zjistila jsem že on opravdu KE VŠEMU musel vždycky dospět(plínky, jídlo, oblíkání)
Druhý syn má rok a pul, dudlá hodně, ale prostě to neřeším, je tím klidný, pohodový a věřím že jednou k tomu taky dospěje...
Tak přeji at to tak nějak hladce projde i u vás!!!!

Žluťáskovi: To "musím" bylo myšleno, jako že když se naučí cucat si ruce respektive palec, bude to větší problém než dudu... A proč by neměl spát se mnou? Taky se sama sebe ptám, přijde mi to totiž přirozené, ale každý (jako v rodině) mě straší, že bude rozmazlený a bude se mě furt držet a nebude samostatný a neusne beze mě atd.... Tak mě tak zblbnuli, že se bojím abych ze synáčka opravdu neudělala závisláka na mamince a nezadělala mu (vlastně nám oběma) na problém do budoucna. Je to moje první dítě, tak nemám zkušenosti a poslouchám cizí rady a někdy se v tom dost plácám :-(

Ahojky, mám pětitýdeního Honzíka a dudlík máme asi od čtvrtého dne. Kojím a mám hodně mléka a malej se napije za pár minut. Chce ale pít dál, ale to pak blinká. Prostě neví kdy má dost. No a právě proto, že chce stále jíst (vše ocucává a olizuje - povlečení, oblečení, v porodnici málem snědl ubrousky co mu dávali pod hlavičku)jsem raději zvolila dudlík (přecejen ho udržím čistější než celé okolí).V poslední době, kdy je při usínání neklidný, mu také vypadává a já jen čekám u postýlky jestli vypadne nebo ne a čekám až usne tvrdě a vypadlej dudlík nevadí. Snažím se mu dát peřinku vždy tak aby si ho mohl snadno vrátit zpět, ale ne vždy to vyjde. Každopádně jsme na něm také závislí, i když jsem si v těhotenství říkala, že dítě s dudlíkem nechci. Myslím že tomu někdy fakt nejde zabránit ;o(