Diskuze : Záliby : Kočka

Stáňo, 9 a kousek. Jeho máma byla pražská britka od chalupářů, otec známý lipnický svůdník (mourek s bílými znaky), musela jsem mu vždycky kupoval speciální vakcínu pro britku, protože první očkování skoro nepřežil, jak tam byly ty britské geny. Byl poslední kotě z vrhu a narodil se s poloviční délkou ocásku. Já věděla na první dobrou, že chci jeho...ta rodina nad tím kroutila hlavou. A byla to nejlepší volba zvířete, jakou jsem kdy udělala. Protože měl malinký ocásek, dala jsem mu jméno Tyrion. On si získal i naše sousedy, milovali ho, prý takový kocour se nevidí, jak byl rozumnej. Prostě se s ním stačilo domluvit, manžel kočky zase tolik nemusí, ale tohohle miloval jako nikdy...

Mame dva koucoury, bratry. Jako kotata jsme je poridili ke starsimu kocourovi, zadny problem nebyl. Starsi kocour uz neni, temhle dvema je skoro 15. Od puberty se nesnaseji, casto se mlati, akorat, kdyz byl jeden nemocny, tak to byl tak mesic velke bratrske lasky. Pritroubli jsou oba, mazlivi take, i kdyz jeden podstatne vic. Ten druhy je kocour, ktery hlida, sedi pred domem a mlati kolemjdouci psi, nekdy si za nimi dojde az k nim domu a tam je zmlati. S domacimi psy vychazi skvele. Mazli se tak, ze se uplne rozohni, pak zacne cloveka olizovat a vzdy to skonci kousnutim, asi vasnivym, pokud ho clovek vcas neodzene.

Osobne bych vzala kocoura a jak uz tu bylo napsano, tak bych si kote ocuchala, na to dam hodne.

S tim autem je to fakt, naše to mají stejné.

Kolik bylo vašemu kocourovi?

Ano, naše kočky vědí, jestli jede manžel (Škodovka) nebo já (Nissan), na ostatní sousedovic auta nereagují, nehnou ani brvou... Na specifické zapískání přiběhnou všechny (anžto se bude rozdávat syrové maso, jako přilepšení ke granulím).

když je kočka nešťastná, dělá to dost často
jen některá kočka může být v bytě, kočičáci si strašně váží své svobody, je to jejich priorita...

to občasné seknutí/zasyčení (občasné, ne pravidelné) myslím čistě obecně,

babi, moje smečka čítala i 9 kočiček. Alfasamce, alfasamici a spol. To si neumíš představit, jak se taková smečka a nálady v ní proměňují. Mohla bych o nich napsat knížku. Alfasamce jsme na začátku léta pohřbili, byl to nejlepší a nejvelkorysejší kocour, jakého jsem kdy viděla, absolutní unikát, pro svou smečku a jakékoli kotě by se přetrhl, staral se o jejich bezpečí, šel se rvát i se psem, když bylo potřeba. To on každé kotě naučil lovit, ne jeho máma!, to on bral koťata na toulačku. Největší mazel pod sluncem. Ale taky měl někdy svoji náladu Pořád je to šelmička, i když je kastrovaná a stará, občas dá najevo, že ji krkáš, no... Oni to takhle mají.