Diskuze : Hlavní : Jíme zdravě

Tatramelko, to jsem rada. Matku Ryšku si pamatuju, ale Trocha klidu jsem si teď šla oživit. Celkově plánuju, ze si knížku musím po par letech zas přečíst.

Ropucho, možná by mi taky ten s vinným kamenem nevadil, ale už jsem si tak zvykla fungovat bez prášku, že jsem to nevyzkoušela a nevyzkouším. Nabízet ho hostitelům den před návštěvou u někoho, kdo mi patrně nabídne buchtu, nebudu

Špaldu nepoznám vůbec. Rozpoznám mouku pšeničnou celozrnnou a bílou, ale z jakého druhu pšenice je, to necítím ani trochu.

Byliny samozřejmě z konvice ve vhodný čas vyndá (každá jinak), v lednici to už je bez nich, a pracuje to jen mírně.
Bylinky střídat podle potřeby a chuti, ne se předávkovat jedním druhem.

Každej asi cítí něco jiného, jinak, jiné věci mu vadí... já jsem třeba celkem chuťový ignorant, ale v bábovkách apod. cítím i jen špetku kypřícího prášku. A vadí mi. Netuším, proč zrovna ten Různé mouky jsou mi asi jedno - chutná to třeba jinak, ale proč ne. Sama když už peču, tak buď piškot bez kypřidel - jen domácí vajíčka, bílý cukr a bílá mouka, nebo kynuté koláče na plech s živým droždím, taky bílé jedy a domácí vejce, k tomu spousta ovoce, takže toho těsta dole je jen tak, aby to vůbec nějak šlo přemístit z plechu někam. A drobenka klasická. Tak to mám ráda, ale jím malý kousek a mám radost, jak se ostatním strávníkům dělají boule za ušima... už jsem i típla blbý pocit, že je vlastně trávím, protože když oni běžně konzumují bílé pečivo a různé sladké pečivo ze supermarketů, tak můj ovocný koláč je snad nedobije