7. Nemléčné porce stravy (solidní strava, příkrmy) a jejich zavádění
Z průzkumu prováděného v r. 200113/, tedy odrážejícího stávající praxi kojenecké výživy vyplývá, že 22 % kojencům před 5. měsícem života je podávána zelenina, 31 % ovoce a 6 % obilné kaše. 47 % kojenců ve 4. měsíci je podáván čaj. V prvních 4 měsících při výživě počátečním mlékem je plně kryta potřeba energie, vody i dalších složek výživy. Zavádění příkrmu dříve než v 5. měsíci života nepřináší dítěti žádný profit, dítě dostává větší nabídku potenciálních alergenů a osmotická nálož příkrmů zatěžuje ledviny. Na konci 4. měsíce počáteční mléko přestává pokrývat energetické požadavky kojence. Praktickou hranicí k zavádění nemléčných příkrmů je váha nad 6000 g, nutnost pít více než 900 – 1000 ml mléka za den. V tomto období dosahuje dítě ipsychomotori cky takového stavu, který umožňuje kontrolovat pohyby hlavy, sedí s oporou a dosahuje takového stupně vývoje, který dovoluje polykat itužší stravu. Nejpozději by drobnější prospívající uměle živené dítě mělo dostat příkrm v 6. měsíci.
Příkrm se podává lžičkou. Energie příkrmu by neměla přesahovat hodnotu 100 kcal/100 g. Obvykle je jako první podáváno zeleninové pyré (mrkev, brambor) a dále je přidáváno více druhů zeleniny. Postupně asi v průběhu měsíce je doporučováno přidat asi 20 g libového masa, jehož množství se v druhé polovině prvního roku života zvyšuje na 35 g, postupně až šestkrát týdně, jednou týdně je maso nahrazeno vařeným žloutkem. Zpočátku je nabízena malá porce příkrmu, která je doplněna podáním mléka a v průběhu asi 2 týdnů po zavedení příkrmu je mléčná porce tímto příkrmem nahrazena. Kdispozici jsou průmyslově vyráběné zeleninové a masozeleninové příkrmy s udáním vhodného měsíce zavádění. Veškerá oficiálně distribuovaná kojenecká výživa podléhá kromě hygienické garance i schválení Pracovní skupinou pro dětskou gastroenterologii a výživu České pediatrické společnosti, která dbá na dodržování stávajících doporučení, která jsou nyní petrifikována iv zákonných ustanoveních17/. Druhou porcí zaváděných příkrmů bývá obvykle ovocné pyré, jehož obsah sacharidů by neměl překračovat 20 g/100 g, tj. nepřislazuje se. Podobně jako zelenina je každý druh zaváděn samostatně k odhalení event. intolerance. Později je možno přidávat k ovocnému pyré jogurt. Naopak není důvod v průběhu prvního roku podávat tvarohové výrobky (vysoký obsah bílkovin). Při používání průmyslových výrobků je vhodné respektovat věkové doporučení, které musí být uvedeno na etiketě. Jako poslední, obvykle v 6. měsíci jsou zaváděny mléčné obilné kaše (rýže, kukuřice), kaše obsahující lepek se doporučuje podávat až po ukončení 6. měsíce věku. Čaj ani ovocné šťávy nejsou ve výživě kojence v prvních měsících nutné, protože dodávka tekutin je plně kryta vypitým mlékem a dodávka vitaminu C je zajištěna obsahem vitaminu C v počátečním mléce.
7.a. Zavádění nemléčných příkrmů u kojenců s vyšším rizikem rozvoje ABKM
U kojenců, kteří mají oba rodiče alergiky nebo jednoho rodiče alergika a sourozence s již manifestovanou ABKM je doporučováno kromě výživy HA mléky zavádět nemléčné příkrmy až po 6. měsíci věku, vždy zpočátku monokomponentní, což umožní rychle zachycení event.dalších potravinových alergií a vyloučení příslušné složky z jídelníčku kojence. Vejce je doporučeno zavádět až po jednom roce, ořechy, burské ořechy a ryby až ve 3. roce života. Při výživě kojence s rozvinutou ABKM je třeba volit minimálně výše zmíněný postup, mnohdy je třeba postupovat individuálně a postup zavádění příkrmů určuje ošetřující lékař, je možné očekávat v některých případech i rozvoj multiproteinových alergií.
8.a. Vitamin D
Kojeným iuměle živeným dětem je doporučováno přidávat denně 400 m.j. vitaminu D denně. Vypije-li dítě 1 litr mléka určeného k výživě kojence dostane touto cestou doporučenou dávku vitaminu D. Proto není důvod podávat větší množství vitaminu D. Bolusové podávání vysokých dávek vitaminu D (Infadin forte) je považováno za riskantní. |
