5.b. Preparáty určené k výživě dětí s malabsorpcí
5.b.α) Komplexní preparáty
Výše uvedené preparáty k dietoterapii ABKM charakteru proteinových hydrolyzátů (aminokyselin) obsahují nízké množství laktózy a některé i tuky ve formě MCT, které nevyžadují další digestivní pochody nutné k absorpci a proto jsou vhodné k výživě dětí s komplexní poruchou vstřebávání (celiakie, cystická fibróza pankreatu, stavy po resekci tenkého střeva, poruchy přítoku žluči do tenkého střeva, stavy po těžkých gastroenteritidách s postižením kartáčkového lemu střevní sliznice).
5.b.ß) Preparáty ke zvládání malabsorpce laktózy
Primární defekt autozomálně recesivní povahy (Holzelův syndrom) je velmi vzácný a projevuje se průjmy i při výživě kojením. Častěji přichází v úvahu sekundární postižení v rámci průjmových onemocnění kojeneckého věku. Většina průjmových onemocnění však nepotřebuje tuto úpravu stravy a po rehydratační fázi mohou kojenci přijímat formuli, která jim byla podávána před začátkem průjmového onemocnění (viz 6.). K dispozici jsou preparáty s podstatně sníženým množstvím laktózy nebo zcela bez ní (Al 110, Nutrilon 1 low lactose, Sunar Alidiar) na bázi kravského mléka nebo sójové preparáty (Isomil, Nutrilon 1 Soya). Zdravotními pojišťovnami jsou částečně hrazeny Nutrilon 1 low lactose, Isomil a Nutrilon 1 Soya s preskripčním omezením na pediatra s vyšší atestací, gastroenterologa a alergologa.
5.c) Formule k léčbě metabolických poruch
5.c.α) Fenylketonurie – diagnostikou a terapií této choroby se zabývají centra, které zpracovávají screeningové vyšetření novorozence na tuto chorobu a řídí další terapii postiženého dítěte. K dispozici je větší množství preparátů, které jsou indikovány přímo centry, na něž je usměrněna i preskripce (Sinfemix, Sinfenal, Milupa PKU 1, 2, 3, P-AM 1, 2, 3, Analog P-AM).
5.c.ß) Formule k léčbě dalších metabolických poruch – jsou předmětem distribuce centry pro léčbu vrozených metabolických poruch a jejich dovoz je zajišťován podle aktuálních potřeb. Indikace i preskripce je opět směrována na lékaře center, která jsou schopna provádět diagnostiku a terapii, což je vázáno kromě speciální profilace lékařů i na nezbytné laboratorní vybavení nutné ke sledování pacientů a ambulantní i lůžkové zázemí, včetně možnosti intenzivní péče v některých závažných případech.
6. Výživa uměle živeného kojence při průjmových onemocněních10/
Největší výskyt průjmových onemocnění z hlediska věku je u dětí do 2 let, což spolu s velkou hydrolabilitou kojenců a sklonem k rychlé dehydrataci činí z tohoto onemocnění vážnou záležitost. Výskyt průjmových onemocnění u nekojených dětí bývá častější. Častěji než bakterie jsou vyvolavateli průjmových onemocnění viry. Pro terapeutický postup je však nejdůležitější určení stupně dehydratace. Principem rehydratační léčby je rychlá dodávka rehydratačního roztoku u kojenců s lehkým a středním stupněm dehydratace. Po dobu prvních 4 hodin se doporučuje podávat u lehké dehydratace 30 – 50 ml a u střední 50 – 100 ml rehydratačního roztoku / kg váhy + hrazení ztrát vzniklých dalším průjmem nebo zvracením (50 – 100 ml na jednu stolici). V případě úpravy stavu nastupuje realimentační fáze spočívající v dodávce stejného mléka jako před začátkem obtíží, které je možno podávat s rýžovým odvarem. Další ztráty průjmem se hradí v množství 10 ml/kg a každou vodnatou stolici. V případě, že se nepodařilo zcela upravit ztrátu tekutiny, je možno pokračovat dalších 6 – 12 hodin, v případě ambulantní léčby je třeba dítě kontrolovat. Pokud se nedaří stav zvládnout perorální rehydratací, resp. nedochází ke zlepšení stavu a v případě těžké dehydratace je indikována hospitalizace s dodávkou tekutin i.v. Složení rehydratačního roztoku vychází z obvyklých ztrát tekutin a liší se od dříve doporučovaného WHO roztoku ke zvládání choleriformních průjmů. Tyto roztoky jsou vyráběny firemně a jsou prodejné v lékárnách.
|
