Výživa kojence UM 5

8.b. Fluoridy^11/
Dostatečný příjem fluoridu snižuje náchylnost skloviny ke vzniku zubního kazu (podobně jako aplikace lokální na povrch zubů). Se suplementací je třeba začít v době prořezávání dočasných zubů, pokud není pro přípravu umělé kojenecké výživu používána pitná voda z komunálních zdrojů s obsahem fluoridu vyšším než 0,7 mg/l (lokality v okolí Teplic, Kladna a Kolína – je třeba se informovat na OHS) nebo není používána pro přípravu výživy voda vhodná k podávání kojencům s obsahem fluoridu vyšším
než 0,7 mg/l (viz tab.č 4). Není li zdroj jasný, nebo obsahuje-li kojenecká či stolní voda vhodná k přípravě kojenecké výživy méně než 0,3 mg/l fluoridů je doporučeno podávat tablety s fluoridem po 0,25 mg 1 tabletu denně od půl roku věku do skončení prvního roku života rozpuštěné v tekuté stravě (při užívání vody s obsahem 0,3 – 0,6 mg fluoridu/l není rovněž indikováno podávání fluoridu v průběhu kojeneckého období - toto rozmezí spolu s údajem o užívání zubních past s fluoridem má význam při rozhodování o tabletové profylaxi fluoridem u dětí od tří let). Podávání se přerušuje při horečnatých onemocněních, podávání antibiotik a antiflogistik, prokázaném jódovém deficitu a v pooperačním období po celkové anestézii. Rovněž se nepodávají tablety při snížené funkci ledvin a při přechodu na stravu přisolovanou solí s příměsí fluoridu (tedy až po skončení prvního roku života).
Při nedodržení výše uvedených indikací může dojít k chronickému předávkování fluoridy, které se projeví slabě bělavými skvrnami na zubech a světložlutým až hnědým zbarvením skloviny.

Tabulka č. 4: Balené kojenecké vody a stolní vody vhodné pro kojence vč. obsahu fluoridu^10/

	značka	mg F–/l
kojenecké vody	Českomoravská voda	0,068
	Horský pramen	0,113
	Skalní voda	0,118
	Aqua kojenec	0,131
	Niko	0,164
stolní vody vhodné pro kojence	Aquila neperlivá	0,048
	Toma voda	0,056
	Aqua Belle	0,154
	Hochmann	0,173
	Dobrá voda neperlivá	0,710

9. Alternativní výživa kojence^8/
Děti krmené běžně dostupnými počátečními formulemi na bázi kravského mléka nebo sóji by v období plné mléčné výživy neměly mít problémy. Problém nastává v období zavádění příkrmů, zvláště u veganek (odmítají veškeré živočišné produkty včetně mléka a vajec). Příkrmy bývají hypoenergetické, bývá nedostatek železa, vitaminu D, B12, Zn, hraniční bývá i obsah vápníku. Problémem bývá ijeji ch velký objem (velký obsah vlákniny). Rostlinné bílkoviny mají nižší biologickou kvalitu, protože obsahují menší množství esenciálních aminokyselin. Snížená růstová rychlost se podle Dietzovy hypotézy^2/ vykládá limitovanou kapacitou kojeneckého žaludku, který nepojme při nižší energetické denzitě vegetariánské stravy a jejím větším objemu celkově optimální energetický obsah, takže pocit sytosti je regulován distenzí žaludku a neuspokojením energetických potřeb. Vzhledem k tomu, že v kojeneckém období roste dítě nejrychleji (+25 cm/rok), může být alternativní výživa, zvláště nejrestriktivnější – veganská, pro kojence zdrojem zdravotních obtíží a růstové retardace.