Doba zavádiní poíkrmu
Nemléčný příkrm zavádíme do výživy plně kojených dětí od ukončeného 6. měsíce života, u dětí na umělé výživě po ukončeném 4. měsíci. Časné zavádění příkrmu nepřináší dítěti žádné výhody, naopak vede ke snížení příjmu mléka a zkrácení období výlučného kojení, zvyšuje osmotickou nálož ledvin a zatěžuje doposud nevyzrálý trávicí a imunitní systém s možností vzniku potravinových alergií. Na organismus kojence působí nepříznivě i jednotlivé složky příkrmu jako je sacharóza, dusíkaté látky, lepek a kuchyňská sůl. Dítě je zralé na příkrm, pokud sedí s oporou, prořezávají se mu zoubky, má dobře vyvinutou svalovinu jazyka a úst, dokáže sousto posouvat a umí vše zkoordinovat s polykáním. Nezáleží tedy jen na zralosti zažívacího traktu, ale i na současném stupni psychomotorického vývoje. V žádném případě není důvodem zavedení předčasného příkrmu to, že dítě vyžaduje častější pití, zvláště je-li dítěti méně než 6 měsíců. Zvýšená potřeba pít se může často objevit v období růstového spurtu. Častější kojení či krmení, umožní návrat k původnímu rytmu pití.
Oblíbený mýtus o přikrmování na noc, aby dítě prospalo celou noc bez probuzení, vyvracejí četné studie. Také doporučení začít s tuhou stravou, když kojenec zdvojnásobí svou porodní váhu, anebo když dosáhne 6ti kg je zavádějící. Váha dítěte nemá nic společného se schopností trávit tuhou stravu.
Druhy poíkrmu
Rozeznáváme 3 druhy nemléčných příkrmů:
- zeleninový nebo masozeleninový
- ovocný nebo ovocnomléčný
- sacharidový nebo obilnomléčný
V našich poměrech je zvykem zavádět jako první zeleninový nebo masozeleninový příkrm, pak ovocné pyré a nakonec kaši.
Doba zavádiní jednotlivých poíkrmu
- jako první se zavádí jednosložkový nebo vícesložkový předkrm, který nenahrazuje mléčnou dávku
- po 3-4 dnech je tento příkrm nahrazen masozeleninovou polévkou, která nahrazuje jednu mléčnou dávku
- po 2-3 týdnech je možno nahradit druhou mléčnou dávku ovocným nebo ovocnomléčným příkrmem (ovocné pyré, ovocné pyré s jogurtem)
- další porce mléka je nahrazena kaší (konec 6. měsíce, u kojených dětí 7.- 8. měsíc)
- v 8.- 12. měsíci zavádíme těstoviny, celozrný chléb.
|
Zeleninový poedkrm a masozeleninová polévka
Příprava zeleninového předkrmu
3 druhy zeleniny a brambor rozkrájíme a dusíme v malém množství vody do měkka. Zeleninu pak prolisujeme do vody, ve které se dusila tak, aby vznikla kaše. Podáváme zpočátku 1-10 lžiček před polední dávkou mléka.
Příprava zeleninové polévky
Zeleninu a brambory uvaříme do měkka, zeleninu scedíme, na jednu dávku vezmeme 200 ml odvaru a přidáme 2 lžíce prolisované zeleniny. Polévku doplňujeme střídavě masem (krůtí, králičí, kuřecí, rybí) nebo slepičím vařeným žloutkem. Přidáváme 2 kávové lžičky rostlinného oleje k zajištění dodávky polynenasycených mastných kyselin. Polévku nesolíme, nepřislazujeme, nezahušťujeme jíškou ani krupicí.
Ovocné a ovocnomléčné pyré
Příprava ovocného pyré
Připravuje se z nastrouhaného nebo rozmačkaného ovoce, podává se jako samostatný chod (jablka, banán, broskev, hruška). Do 1 roku věku dítěte bychom se měli vyhnout citrusovým plodům pro jejich známý alergizující účinek. Ovocné kompoty nejsou také vhodné, protože prošly tepelnou úpravou.
K ovoci lze přidat bílý jogurt, tvaroh není vhodné používat do 1 roku věku dítěte pro vysoký obsah bílkovin.
Kaše
Každá komerčně vyrobená kaše musí být označena druhem obilniny, ze které je vyrobena, a určením věku, kdy je možné kaši použít.
Jsou 2 základní druhy
- kaše, k jejichž přípravě je nezbytné mléko (Milana)
- kaše, které již mléko obsahují a připravují se pouze naředěním vodou (Sunarka, Nestlé, Milupka, Miluvit apod.)
|
Kaše jsou rýžové, kukuřičné, rýžovokuřičné a obilné. Obilnina v kaši je bud samostatně nebo v kombinaci s ovocem. Kaše, které obsahují lepek zavádíme až od ukončeného 6. měsíce věku.Kaše ochucené medem, čokoládou, či jinak, nejsou nezbytné, je lépe se jim vyhnout.
Poírodní ovocná šťáva
Zařazuje se do jídelníčku dítěte obyčejně mezi 8.- 9. měsícem (ne dříve) a ředí se vodou. Ovocná šťáva obsahuje mnohem méně živin, protože je ochuzena o přínosnou dužinu. Ovocná šťáva by měla být nepřislazovaná. Většina džusů a ovocných šťáv obsahuje mnoho cukru a obvykle i umělá barviva a aromatické látky. Ovocné šťávy nemají obsahovat více sacharidů než 15 g/100 ml. Je nutné sledovat etiketu na obalech výrobků a upřednostňovat výrobky určené pro výživu kojenců.
|
