Všechny naše deníky

V tomhle měsíci došlo k dalšímu velkému pokroku. Andulka mívá po ránu suchou plenku. (Přes polední spánek je to už naprosto normální delší dobu). Docela mě to překvapuje, protože při těch vedrech, co momentálně panují, pije jak duha. Zatím to tedy není každý den, nicméně bych řekla, že tak 1:3 určitě.

Tenhle měsíc byl i nabitý událostmi kulturního rázu - Aňule absolvovala MGS DUPLO, představení Majdy z Kouzelné školky i soutěže na Dětské dnu ve Skalici. Tady si premiérově sjela velkou nafukovací klouzačku :-). Taky jela poprvé páterem-nosterem a byla s tátou na rybách :-).

Dostala další dávku vakcíny proti obrně.

Mezi její oblíbené hlášky momentálně patří - "Nemám čas", když po ní něco chci (to začíná teda zatraceně brzo!:-)) a občas huláká na Emičku - "Uklidni se, Emo, uklidni se...". Zkusila to i na nás, tak jsme jí museli trochu vymezit mantinely :-) Nicméně naposloucháno má pěkně. A nejvíc slintal Petr, když ho zničehonic chytila kolem krku a povídá mu "Miluju tě, tati...".. No.. kdo by neslintal, že? :-)

Dodám váhy a míry: 12,8 kg, 88 cm, OH 48 cm

Ukázky vystoupení finalistek http://www.missorient.cz/

Koukám, že mám parádní skluz ve psaní deníčku :-). Máme toho teď docela dost a navíc se rapidně změnilo počasí. Ještě před pár dny nám topili a teď se pro změnu nedá přes poledne vystrčit nos, jaký je tam pařák. Minulý týden jsme měly docela často za parťačku Emičku, protože se balili na dovolenou. Teď si pěkně užívají u moře :-). My jsme zůstali v rodné vlasti a užíváme si také :-). Mamka měla narozky, tak jsme jí s Andulkou upekly dort a ve čtvrtek jsme jí ho vezly do práce. Zůstaly jsme tam na malou oslavičku, Andulína byla ve svém živlu, že je tam taková spousta lidí :-).

Musím jí samozřejmě ale pochválit, protože jsem jí ani nemusela připomínat, že se zdraví a zvládla to sama, bez nápovědy. Se všema se i způsobně rozloučila, podala ruku a přidala pusu :-).

Večer mě čekala poslední oficiální hodina bříškotančení, tak jsme si s sebou vzaly nějaké ty bublinky, navlékly na sebe všechny naše šperky a zdobeníčka a výborně jsme si to užily. :-) Snad budeme mít za 14 dnů další hodinu, už mimo kurz. A pak přes léto aspoň občas, abychom to do podzima nezapomněly :-).

V pátek jsem měla zahájit svoje sebevzdělávání v oblasti kreslení, ale bohužel. Měnili termín a pak se to většině nehodilo, takže kurz byl zrušen. Byla jsem celkem dost zklamaná, protože jsem se těšila. Tak prý až někdy v říjnu :-(. Nicméně stejně bylo vedro, tak jsme víkend strávili venku s vaničkou plnou vody :-). V sobotu se navíc na chvíli ochladilo a mohli jsme vyzkoušet novou cyklosedačku a vzít Andulku na první cyklistický výlet. Neseděla jsem na kole snad 4 roky, tak to pak bylo celkem znát :-)

Pondělí jsme strávily v ZOO na srazu s dubňáčky. Děti si to báječně užily, u každého kohoutku s vodou pro psy jsme jim máčely hlavičky a průběžně se střídaly o kočárky, lahvičky, jídlo a vozejček :-). Nadchla je samozřejmě tramvaj, kde obsadily celý vagón a dokonce dostaly jednu jízdu zdarma :-). Pár otužilců vlezlo i do brouzdaliště, Aňa chtěla taky, ale jen co jsem jí ponořila, měla nožičky až za ušima a že fakt ne .-). Ani se jí nedivím, byla to fakt ledárna.

Nakrmili jsme kapříky v rybníčku, kozy v ohradě, děti v restauraci .-)). Domů jsme nešly výjimečně pěšky, ale jely sockou a těsně před cílem začalo pršet. Než jsme vystoupily, došlo k totální průtrži a ač jsem s Aňulí v náručí celou cestu utíkala, doběhly jsme domů naprosto durch. Hned jsme se spolu vykoupaly ve vaně a vyrazily na nákup. Venku nebyla po dešti téměř ani stopa.. Zato prádelna jak vyšitá..

Výborný dojem ze ZOO nám trochu zkazil nepěkný zážitek Andrejky - v restauraci jsme si vybrali dva stoly, abychom se vešli s kočárky a vozíkem a Andrejka uviděla na stěně světlo a od něj šňůru s vypínačem. Bohužel někdo odmontoval kryt z vypínače a Andrejka dostala zásah elektrickým proudem :-(. Naštěstí se hned pustila, nicméně s Trolli to samozřejmě málem seklo a všechny jsme z toho byly celkem zhrozené, že to tam nechají takhle v úrovni dětských očí nezakryté a nezabezpečené. Trolli to šla nahlásit aspoň pokladní, nicméně po celou dobu oběda se na to nikdo nepřišel ani podívat. Napsala jsem proto mail na vedení ZOO, tak jsem zvědavá, jak se k tomu postaví...

Při nedávné návštěvě u našich jsme se domluvily s Katkou, že s nimi půjdeme na vystoupení Majdy z Kouzelné školky. Kačka zajistila vstupenky a Aňa se od té doby mohutně těšila na čtvrtek s neutuchajícím výkřiky - Těšííííím, na Bajdu!!! Nějak se té naší holčičce trošku motají písmenka :-).

Na Dobešku jsme dorazily včas, Kačka s Aničkou a Karolínkou už nás vyhlížely. Před Dobeškou je ale dětské hřiště se skluzavkou, takže to byla pro Majdu opravdu velká konkurence. Po každé písničce, kdy Aňa předpisově zatleskala, se zeptala - Už je konec?? Už jdeme na klouzajdu?? :-)

Nakonec se nechala přemluvit, že konec pořád ještě není a vyrazila k pódiu - "do kotle" :-) Tancovala s ostatními dětmi, zapojila se do vlaku, prostě si to užívala. Navíc obdivně sledovala Aničku s Karolínkou, které to tam vytáčely o sto šest :-).

Na klouzajdu jsem jí ale stejně nepustila, protože jsem totální macecha a nechtělo se mi prát bílé punčocháčky a sukýnku, do čehož jsem jí včera navlékla :-)

Večer jsem si naprosto luxusně zatancovala na bříškotančení. Ale bohužel se nám to už chýlí ke konci. Příští hodina je v podstatě poslední kurzová. Budeme mít každá své sólové vystoupení, tak jsem na to zvědavá a místo vysedávání u počítače bych měla začít pěkně makat :-))

Dneska dopoledne jsme vyplenily zase DM. Je tam akce 20 % sleva na mléka, výživy atd. a k tomu ještě máme 20 % slevu za nasbírané body, no prostě nekup to, když je to tak laciné :-)). Ale aspoň máme zas vystaráno..

V zimě nám zateplovali dům. Úžasná zábava, protože se pod okny neustále střídala různá nákladní auta, kladky, jeřáby a jiné úchvatné atrakce. Taky tu byla pořád spousta různých dělníků a řemeslníků. Andulína proseděla na topení u okna fakt hodiny.

Jednou měla nějakou fintivou a nechala si do vlásků nastrkat všechny sponečky, co dneska máme a že se chce předvést pánům (dělníkům). Zvenku to musel být úžasný pohled. Takovéhle škrvně - prstíčkem si ťukající o hlavičku a do toho křičel - Pane, koukej, mám sponečku!! Jenomže se obávám, že to fakt nebylo slyšet.. Doufám, že si nemysleli, že jí navádíme k nějakým nepravostem :-) Muselo to opravdu vypadat úchvatně.. :-)

Andulka seděla s Petrem u stolu a večeřeli. Najednou Aňa povídá - Tati, ty jsi pako.. Petr nechápavě - Cože?? Aňa - Tati, ty jsi pako.. Petr opět - Cože??? Cos to říkala?? Aňa: Tati, mám tě ráda..

ta je tuze tenkáááá :-). Dál to radši "zpívat" ani nebudu, přece jen se to úplně nehodí do tohohle deníčku :-). Nicméně jsem ode dneška zapsaná jako řádná studentka podzimního semestru Mozkového joggingu Univerzity třetího věku.. Vím, že ten třetí věk je kapánek zavádějící, ale co by člověk chtěl, takhle po pětatřicítce, že?? :-))

Dokonce jsem si usmlouvala i slevu, že jsem ta nebohá matka na rodičovské dovolené. Slevu totiž dostávají důchodci a studenti. Klasika. Tak jsem se opět ozvala a opět kupodivu úspěšně :-). Od října se budu vzdělávat, jak používat lépěji mozek a snad si budu i víc pamatovat.. To zas bude můj drahý manžel skuhrat, že si pamatuju i to, co nemám :-))

V rámci sebevzdělávání jdu za 14 dnů i na kurz kreslení pomocí mozkových hemisfér. Tak na to jsem fakt zvědavá. Kreslila jsem vždycky moc pěkně, jen se ten vývoj zastavil někdy kolem čtvrtého roku..

O víkendu bylo zas celkem hnusně, nicméně Aňa byla poprvé s tátou na rybách :-)- Evidentně jí to bavilo víc než mně :-). Vytáhli jen pár mřenek, takže se Aňa vysněného kapra nedočkala :-) Peťa pak jel ještě sám, ale na řeku, a toho kapra přivezl. Aňa byla nadšením bez sebe a běžela nám to sdělit na písek. Očíčka navrch hlavy a křičel - Táta, kapr, táta, kapr! Dokonce sebou i švihla na trávník, ale vůbec jí to neodradilo ve sdělování této úžasné zprávy :-).

Lehce odbočím - jak byl Peťa minule na těch závodech, tak tam byla i kategorie největší a nejkurioznější zážitek. Poradila jsem svému drahému, že udělal chybu, protože mi sděloval, že si zasekl háček do prstu a jaké má bebíčko.. Kdyby to bejval nahlásil, že vlastně chytil na háček Skálu - no nevyhrál by to sele on??? :-))))

Tak zpět k událostem :-).Zásadní věc, která se stala bylo, že se Andulka ze soboty na neděli v noci nepočůrala a v tomto trendu pokračujeme i nadále. Paráda!

A ještě jedna lehká poznámka - dneska slavíme 7. výročí od svatby :-)

V sobotu byl ve Skalici Dětský den. Pořádal to místní Sokol a kromě různých soutěží tam byla i obrovská nafukovací klouzačka, kterou zaplatil jeden ze sponzorů. Aňa tam nejdřív chtěla, pak se zas zalekla a ve finále se rozhodla, že to prubne. Byla tam s ní Andrejka i Lukajda, takže jí pomohli vylézt nahoru po provazovém žebříku a stejně tak ještě další dva větší kluci dělali naší slečně bodyguardy. Bránili ostatním dětem, aby jí předbíhaly a aby jí případně neshodily.

Nahoře se Aňule trochu zasekla, že se vlastně ASI bojí, nicméně Lukajda jí popadl a už frčeli dolů :-). Aňa stihla jen vykulit očka a vydechnout EŠTĚ :-). Nemohla jsem jí odtamtud dostat :-). Ještěže se to neplatilo, protože na pouti chtějí za pár minut 30,- Kč a to by tam tak stihla možná akorát vylézt :-).

Taky jí bavilo házet míčkem do kyblíku, kroužkem na nos panáka, prohazovat, chytat prutem limonády, střílet hokejkou na branku a hlavně chytat rybičky v bazénku :-). Všechny děti dostaly spoustu dárečků a sladkostí a ve finále měl každý 3 nanuky :-).

Výborně jsme si to užili všichni, jen já byla lehce vorvaná, protože jsem neustále tahala všechny ty jejich výhry, bundy, foťák, pití.. prostě klasická nákladní mama-lama :-).

Peťa měl také svůj den. Ten zas jel do Kácova na tradiční rybářské závody. Sice od odpoledne pršelo, ale byl vybavený a ryby dokonce i šly, tak si to super užil. Chytalo se přes noc a o šupinku mu uniklo 3. místo a vytoužený prut. Nakonec si přivezl židličku, která se zároveň používá jako batoh.. Anebo naopak??? :-))

Nějak jsem ani nezapsala, že už nemáme Taminu :-(. Už se týden prohání po psím ráji. Už byla hodně špatná, tak jsme jí museli nechat uspat.. Určitě už jí je líp..

A aby to nekončilo dneska smutně, vypadá to, že mám práci :-)

Peťa potřeboval, aby Aňa už šla do vany. Povídá jí - Tak už se vyprdni na toho medvídka a pojď! A Aňa, poslušna otcových rozkazů, hned povídá: PrD!

Kvůli píchanému oušku jsme měly odložené očkování proti obrně. Aňa ale stále kašle a teče jí z nosu, nicméně po prohlídce jí paní doktorka vakcínu na lžičku dala. Andulína byla v čekárně naprosto v pohodě, ale jen jsme vešly do ordinace, skočila mi kolem krku a odmítala se pustit. Nakonec přece jen paní doktorce krček ukázala, když jsme jí svorně tvrdily, že je to jako klacík od zmrzky a pak už i poděkovala a řekla Na shledanou.. Ovšem za měsíc jdeme na pigáro a to bude asi hůř. Dokud jí to ouško nepíchali, byla v pohodě, ale holt se to bude muset nějak zvládnout.

Pro jistotu jsem se ptala, že Aňa dává při chůzi špičky k sobě, tak co s tím. Všimla jsem si, že to dělá většina dětí a je to prý syndrom městských dětí. Máme hodně měnit terén, nechat jí co nejvíc jezdit na odrážedlech, tříkolkách apod. a v létě co nejvíc bosa. Také chození po schodech a lezení po prolejzačkách prý pomůže. Tím, že chodí většinou po chodnících, nejsou ty nožičky tak vytrénované.