Všechny naše deníky

V tabuľke je uvedený priemerný rozsah HCG (mIU/ml) tehotných žien 10. - 22. DPO (pri viacpočetnom tehotenstve bývajú hladiny vyššie).

betabase.info

IVFer's HCG Levels in Early Pregnancy Page

Čínský kalendár počatia vytvoril a zverejnil jeden čínský vedec ve 13. storočí.
V tabuľke sa jednoducho spojí stĺpec veku matky (k dátumu počatia) a riadok mesiaca počatia.
Kalendár má byť na 99% spoľahlivý.
CH = chlapec
D = dievča

Příčiny vzniku endometriozy nejsou dosud zcela objasněny. Jisté je jen jedno - vznik endometriozy předpokládá přítomnost menstruace. Většina odborníků se přiklání k názoru, že endometrioza je systémové onemocnění. Nejrozšířenější teorie vzniku endometriozy je tzv. implantační teorie, která vychází z předpokladu, že část menstruační krve obsahující endometriální buňky se dostane vejcovody do břišní dutiny. Podle implantační teorie zde může dojít k jejich „zahnízdění“ (implantaci) a stejný hormonální proces, jaký probíhá na sliznici děložní, pak probíhá i na implantovaných částečkách sliznice v dutině břišní a v pánvi. Tuto teorii podporují studie, ve kterých bylo zjištěno, že endometriózou trpí zejména ženy, které menstruují v krátkých intervalech za sebou, mají menstruaci silnou a delší než 7 dní. Navíc byl zjištěn castější výskyt endometriózy u dívek s omezenou anebo žádnou možností odtoku menstruační krve. Jedná se zřejmě imunologický problém. Imunitní systém postižené ženy je nějakým působem narušený a umožní tento zánětlivý proces. Dalo by se tedy zjednodušeně říci, že branný systém ženy nereaguje na výskyt ložisek endometria mimo dutinu děložní a tím usnadňuje jejich zahnízdění (implantaci) nebo přeměnu (metaplasii). Není také vyloučeno, že endometrioza může vzniknout invazivním zákrokem v dutině břišní, tj. po operaci, císařském řezu či laparoskopii, např. v pooperačních jizvách. Na vzniku endometriózy se podílí hned několik faktorů – faktor genetický (endometrióza se vyskytuje u 80% dvojčat), imunologický a hormonální.
JAKÉ JSOU ZÁKLADNÍ TYPY ENDOMETRIÓZY?
Podle umístění rozdělujeme čtyři základní typy endometriózy:
1. Endometrióza peritoneální – výskyt ložisek na pobřišnici. Tento typ endometriózy je nejsnáze rozpoznatelný. Na pobřišnici můžeme při operaci zjistit barevné skvrny velikosti i několik milimetrů. Barva těchto skvrn je různá podle toho, v jakém vývojovém stadiu se ložiska endometriózy nachází. Zpočátku jsou ložiska tak nepatrná, že je pouhým okem nevidíme. V dalších vývojových stádiích se na pobřišnici vyskytují skvrny červené barvy. Příčinou je vznik četného, i když velmi drobného cévního zásobení ůvodně nepatrných mikroskopických ložisek. Červená ložiska endometriózy prodělávají v podstatě stejný hormonální cyklus jako děložní výstelka. Znamená to, že se po jisté době odlučují v závislosti na menstruaci. Toto vede k místnímu zánětu v okolí těchto červených ložisek, která se následně uzavřou. V uzavřeném prostoru se hromadí odlučovaná tkáň, ložiska se zvětšují a mění se na ložiska modrá. V nich se postupně snižuje cévní zásobení, a dochází tak k přeměně ložiska na jizvu. Vzniká tak poslední vývojové stadium – bílá endometrióza. Důsledkem jizvení v okolí ložiska mohou být i kulaté defekty (otvory) v pobřišnici.
2. Endometrióza ovariální – výskyt ložisek na vaječníku. Tento typ je charakteristický výskytem barevných ložisek na povrchu vaječníku, které se mohou vnořit do hloubky vaječníku a vytvořit cystu velikosti i několika centimetrů. Tato cysta se nazývá endometriom nebo endometriózní cysta. Pro svůj obsah zahnědlé tekutiny bývá často označována jako čokoládová cysta.
3. Endometrióza rektovaginálního septa – výskyt endometriózy v přepážce mezi pochvou a konečníkem. Pro tento typ endometriózy je typický výskyt tuhých uzlíků. Uzlíky vznikají zvýšenou tvorbou hladké svaloviny a vaziva v okolí endometriózních žlázek. Mnohdy se tento typ endometriózy označuje jako hluboký, protože postihuje nejen zmíněnou přepážku, ale také vazy mezi dělohou a pánevními kostmi. Uzlíky se mohou tvořit i ve svalovině pánevních orgánů.Tato endometrióza podléhá jen minimálním změnám v průběhu menstruačního cyklu a projevuje se trvalou a velkou bolestí.
4. Adenomyóza – výskyt ložisek uvnitř svaloviny děložní. Tento typ endometriózy není izolovaný. Většinou je provázen výskytem peritoneální endometriózy, často také výskytem děložních myomů – svalových uzlů na děloze. Projevuje se zvýšeným děložním krvácením, bolestivou a zvětšenou dělohou a dalšími příznaky typickými pro endometriózu, jako jsou bolestivá menstruace, bolesti při pohlavním styku a dlouhodobá pánevní bolest.
A dle stupně závažnosti 4 základní stádia:
Nyní je nejrozšířenější klasifikační systém rAFS (revised classification the American Fertility Society) z roku 1985. Tato klasifikace dělí endometriózu do 4 stupňů dle závažnosti. Hodnotí se postižení pobřišnice, vaječníků, tzv. Endometrióza Douglasova prostoru, a přítomnost srůstů kolem vaječníků a vejcovodů. Podle této klasifi kace tedy dělíme endometriozu na minimální I. stupně, mírnou II. stupně, střední III. Stupně a těžkou IV. stupně.

JAK SE ENDOMETRIÓZA PROJEVUJE?
Příznaky onemocnění se liší v závislosti na umístění ložisek, na jejich velikosti a na stadiu onemocnění. Nejčastějším příznakem je bolest. Bolestivá menstruace provází 50-90% žen, které trpí endometriózou. Bolesti při pohlavním styku uvádí 25-50% žen s endometriózou a dlouhotrvající bolest v pánvi 30-50% žen. Příčin, které způsobují bolesti, může být několik. Ložiska na pobřišnici, která jsou aktivní (červená a modrá), produkují určité látky povahy enzymů, které působením na nervová zakončení bolest vyvolávají. Ložiska, ve kterých již převažuje složka vazivová (bílá endometrióza), vytváří jizvy a srůsty okolních orgánů vzájemně. Tahem a útlakem pak působí bolest, která se násobí postupným snižováním prokrvení okolí postižené tkáně. Často se uvádí přímý vztah mezi neplodností ženy a endometriózou. Hodnocení je velmi obtížné, ačkoli se udává, že 50% neplodných žen má endometriózu a 50% žen s endometriózou je neplodných. Jednoznačnou příčinou neplodnosti jsou rozsáhlé srůsty v malé pánvi. Tyto zabraňují uvolnění vajíčka z vaječníku, brání vejcovodům v jejich pohybu anebo mohou vejcovod uzavřít a tak znemožnit posun vajíčka do děložní dutiny. Neplodnost však mohou jinými mechanismy způsobovat i časnější stadia endometriózy bez srůstů v dutině břišní.
JAK LZE ENDOMETRIÓZU ROZPOZNAT – DIAGNOSTIKOVAT?
Z předchozího textu vyplývá, že ženu ke gynekologovi nejčastěji zavede dlouhotrvající bolest. Jde o bolest, která ji provází několik měsíců i let, která se postupně zhoršuje a nemá příznaky náhlého zánětu. K potvrzení diagnózy je nutné vyšetření invazivní – operační. Nejsnáze lze endometriózu diagnostikovat laparoskopií. Laparoskopie vyšetří rozsah ložisek endometriózy, jejich lokalizaci a umožňuje odebrání části tohoto ložiska k posouzení mikroskopickému. Toto vyšetření (histologické) stanoví, zda je ložisko složeno převážně ze žlázek, nebo ze složky vazivové. Výsledek vyšetření má význam pro výběr další léčby. Pokud laparoskopie potvrdí nález endometriózy, přichází na řadu léčba. Ta může být v podstatě dvojí – konzervativní, tzn. hormonální, anebo chirurgická.

LÉČBA ENDOMETRIÓZY?
Léčebný postup je individuální. Je nutné odděleně posuzovat léčbu endometriózy v souvislosti s neplodností a v souvislosti s pánevní bolestí.
LÉČBA PÁNEVNÍ BOLESTI
1.Chirurgická léčba
Cílem léčby je odstranit co největší množství endometriózních ložisek a rozrušit zjištěné srůsty v dutině břišní. Úspěšnost chirurgické léčby závisí na tom, kde jsou ložiska uložena a jak jsou velká. Nevýhodou je, že po operaci mohou vznikat v místě operačního zásahu srůsty a léčba nemusí odstranit ložiska drobná, laparoskopem nezobrazitelná, tzv. mikroskopická. Ložiska na pobřišnici lze odstranit popálením nebo odpařením. K dostatečnému a přitom bezpečnému odstranění ložisek do dostatečné hloubky lze využít CO2 laser. V některých případech můžeme ložiska i exstirpovat, tzn. vyštípnout kleštěmi nebo vystřihnout. Chirurgická léčba je ideální pro odstranění endometriálních cyst na vaječnících. Tyto cysty, které jsou v podstatě nepravými cystami, vznikly z ložisek endometriózy zachycených na povrchu vaječníku. Ošetření cysty spočívá v odsátí jejich obsahu, prostřižení pouzdra cysty a odpaření nebo popálení jejich výstelky. Větší cysty je lépe z vaječníku vyloupnout (enukleovat) celé. Rozsáhlé operační výkony je potřeba provádět u endometriózy, která zasahuje další orgány, např. střevo, močový měchýř, močovody nebo přepážku mezi pochvou a konečníkem. Zde se léčba laparoskopická často kombinuje s hormonální léčbou anebo s klasickým chirurgickým přístupem – řezem přes břišní stěnu. Při chirurgické léčbě pánevní bolesti se uplatňují i techniky, které se snaží přerušit nervová zásobení pánve. K takovým výkonům se přistupuje až po neúspěchu hormonální nebo jiné chirurgické léčby. Nervová vlákna jsou totiž stále drážděna jizevnatým procesem, který probíhá v okolí endometriózních ložisek. Nejčastěji se přerušují nervové svazky ve vyhloubení kosti křížové anebo se přerušují vazy, které vedou od dělohy ke křížové kosti. Za defi nitivní řešení u žen, které již neplánují těhotenství, lze považovat odstranění dělohy i vaječníků. Hormony, které po odstranění vaječníků v těle ženy chybí lze nahradit substituční hormonální terapií. Jen tak můžeme v budoucnu předejít možnosti nového vzplanutí onemocnění.
2. Konzervativní – hormonální léčba
Hormonální léčba je zaměřena na ovlivnění přirozené hormonální osy pacientky. Léky, které se v léčbě užívají, blokují hormony podvěsku mozkového, který je hormonálním řídícím centrem (agonisté gonadoliberinu). Přípravek se nejčastěji aplikuje podkožně nebo ve formě jednoduché intramuskulární injekce (Dipherelin). Pokud je podvěsek mozkový (hypofýza) blokován, nevyplavují se z vaječníků hormony a neuskuteční se tak pravidelná přeměna endometria. Hladina ženských hormonů (estrogenů) v krvi se pak pohybuje na hranici hodnot ženy v klimakteriu (přechodu). Důsledkem jsou některé nežádoucí účinky této terapie. K nim patří kromě dočasné ztráty menstruace náladovost, deprese, migrény, ženy mohou mít návaly a poruchy spánku. Tyto příznaky jsou ale dočasné, trvají jen po dobu léčby, tzn. 3-6 měsíců a po vysazení léčby mizí. Kromě toho lze tyto nežádoucí účinky tlumit substituční (hormony doplňující) léčbou, která ženám od potíží uleví, a přitom neovlivní výsledný léčebný efekt. K tomuto účelu se používá hormonální substituční léčba (HST) nebo přípravky hormonální antikoncepce. Jiným druhem hormonální léčby je užívání hormonální antikoncepce. Ta působí snížení hormonální stimulace ložisek endometriózy. Zároveň také snižuje v těle produkci působků, které zodpovídají za vnímání bolesti. Takto dosáhneme toho, že se ložiska v malé pánvi zmenšují a často vymizí i bolestivost, která provází menstruaci nebo pohlavní styk.
ENDOMETRIÓZA A NEPLODNOST
Endometrióza je jednou z možných příčin neplodnosti ženy a je častým nálezem u sterilních žen, které podstoupí laparoskopii. Známe několik mechanizmů, kterými může endometrióza neplodnost způsobit.
1. Anatomická překážka
Pokud je endometrióza v dutině břišní rozsáhlá, způsobuje srůsty. Tyto omezují pohyblivost vejcovodu, popřípadě ho mohou přerušit nebo jinak zhmoždit. Srůsty uvnitř vejcovodu pak mohou působit jako síť, do které se vejce zachytí a nemůže dále postupovat do dutiny děložní.
2. Hormonální příčina
Tyto příčiny jsou méně pravděpodobné. Některé práce však ukazují, že ženy s endometriózou mají častější potíž s ovulací,s produkcí hormonu ve vaječníku a s vývojem vajíček ve vaječníku.
3. LUF syndrom
LUF syndrom je porucha, při které nedojde k prasknutí folikulu (drobné cystičky, která obsahuje vajíčko),a tak z něj nemůže být vypuzeno vajíčko schopné oplodnění. Diagnózu LUF syndromu můžeme stanovit pouze ultrazvukem. Provádíme ji proměřováním folikulu v první fázi menstruačního cyklu a po proběhlé ovulaci. Mechanismus, jakým endometrióza způsobuje LUF syndrom, není jasný.
4. Porucha imunity
Poruchy imunitního systému u žen s endometriózou byly v minulosti velmi pečlivě studovány. Předpokládá se, že právě zvýšená tvorba protilátek proti endometriu nebo snížená buněčná imunita ženy jsou základem onemocnění.Na druhé straně není zcela jasné, zda zvýšení protilátek proti endometriu je prvotní příčina výskytu ložisek endometriózy, anebo až její důsledek. Porucha imunity se může podílet i na neplodnosti ženy.
5. Změny v peritoneální tekutině
Každá žena má v malé pánvi fyziologicky malé množství tekutiny, kterou produkuje pobřišnice (peritoneum) – výstelka dutiny břišní. Tato tekutina (peritoneální), umožňuje dobrý posun tkání uložených v břišní dutině a má velký význam pro pohyblivost vejcovodů. Navíc obsahuje buňky, jejichž úkolem je likvidovat mikroorganizmy,spermie a buňky výstelky děložní, které se vejcovody dostanoudo dutiny břišní při menstruaci. Pokud je funkce těchto buněk porušena, mohou se endometriózní buňky usazovat a později růst v dutině břišní. Peritoneální tekutina žen s endometriózou často obsahuje látky, které mají negativní vliv na pohyb spermií, na schopnost spermie proniknout do vajíčka nebo na schopnost vejcovodu přiblížit se k vaječníku a vajíčko odchytit.

Vyšetření neplodnosti
Nejčastější příčiny neplodnosti
1. Nepřítomnost ovulace (anovulace)
Nedochází k uvolnění vajíčka z vaječníku.
Příčiny:
Příčinou je nedokonalá funkce hypofýzy, ve které neprobíhá odpovídající tvorba hormonů FSH – folikulostimuačního hormonu a LH - luteinizačního hormonu). Poměrně často bývá příčinou i zvýšená hladina hypofyzárního hormonu prolaktinu (PRL).Vyšetření Anovulace lze prokázat pomocí hormonálního vyšetření z krve ženy, která se odebírá opakovaně v průběhu menstruačního cyklu. Jednodušším způsobem je opakované transvaginální ultrazvukové vyšetření, při kterém se na vaječnících neprokáže růst folikulů. Pro ženy je jednou z možností jak zjistit, zda k ovulaci došlo, provádět si kolem poloviny menstruačního cyklu vyšetření z moči na LH. Při průkazu LH v moči lze ovulaci očekávat obvykle do 12 hodin.
Léčba:
K léčbě anovulace se používají léky hormonální povahy (antiestrogeny nebo FSH). Antiestrogeny (např. Klomifen citrát) zpětnou vazbou ovlivňují funkci hypofýzy (podvěsku mozkového), kterázačne vytvářet větší množství hormonu působícího na růst folikulů ve vaječnících (FSH). Jinou možností je aplikace léků obsahujících přímo FSH, a není tak již k vyvolání růstu folikulů nutná funkce hypofýzy. Vlastní uvolnění vajíčka z folikulu se navodí podáním lidského choriogonadotropního hormonu (hCG) v dávce 5000 - 10000 IU. Hormonální stimulace vaječníků pomocí antiestrogenů by neměla být delší než 3 - 6 měsíců. Pokud však již při první stimulaci není při ultrazvukovém vyšetření na vaječnících a děložní sliznici příznivá odezva, nemá smysl léčbu samotnými antiestrogeny opakovat. K hormonální stimulaci vaječníků pomocí FSH se musí přistupovat uvážlivě a obvykle se vaječníky stimulují ob jeden menstruační cyklus. To znamená, že v jednom roce se většinou stimulace provádí, pokud nedojde k těhotenství, maximálně šestkrát.
2. Nedostatečná funkce žlutého tělíska
Žluté tělísko vzniká ve vaječníku po ovulaci a hormonálně ovlivňuje první týdny těhotenství.
Příčina:
Proč některé ženy mají nedostatečnou funkci žlutého tělíska (luteální dysfunkci), lze někdy vysvětlovat neodpovídající funkcí hypofýzy před a po ovulaci. Často však příčina není známá. Vyšetření Na luteální dysfunkci lze usuzovat někdy již při měření bazálních tělesných teplot, kdy po ovulaci je mírně zvýšená teplota, ale přetrvává méně než 7-8 dnů. Přesnější diagnostikou je však hodnocení hladin hormonu žlutého tělíska (progestronu) z krve v období po ovulaci.
Léčba:
Nedostatečnou funkci žlutého tělíska lze poměrně dobře léčit podáváním hormonů žlutého tělíska.
3. Syndrom polycystických vaječníků (syndrom PCO)
Soubor celé řady odchylek v hormonálním prostředí ženy.
Příčiny:
Primárním faktorem je snížená citlivost tělěsných buněk na inzulin, která složitými mechanismy vede ke zvýšené produkci androgenů.Vyšetření Jedním z hlavních projevů tohoto stavu jsou vyšší hladiny mužských pohlavních hormonů v krvi žen a často se prokáže nepoměr tvorby hypofyzárních hormonů FSH a LH. K ovulaci u žen s PCO syndromem obvykle nedochází. Pri ultrazvukovém vyšetření se ve vaječnících prokáže velké množství folikulů (dutinky vyplněné tekutinou, ve kterých se tvoří ovocyty), které mají v průměru 5 - 8 mm. Ženy s PCO syndromem mají rovněž zvýšenou rezistenci k inzulinu. Léčba Pokud se ženy nesnaží otěhotnět, podávají se v případech, kdy se u žen objevuje ochlupení charakteristické pro muže, tzv. antiandrogeny. Vždy je však nutné vyloučit přičiny v souvislosti s nádory nadledvinek. Pokud však ženy usilují o těhotenství, léčí se postupy jako u anovulace.

6. Endometrióza
Je to onemocnění, při kterém se děložní sliznice vyskytuje mimo děložní dutinu na pobřišnici, ve vaječnících nebo i kdekoliv jinde. Na ložiska endometriózy působí hormonální změny jako na děložní sliznici v děloze, dochází v období menses z těchto ložisek ke krvácení. Při endometrióze ve vaječnících dochází v těchto případech k hromadění krve a tvorbě cyst. Endometrioza bývá na různých místech pobřišnice, ve vaječnících, může se ale také někdy vyskytovat na méně obvyklých místěch, jako třeba na čípku nebo v jizvě po operaci. Endometrioza u většiny žen nemá žádné příznaky. Jediným klinickým projevem bývá bolest v podbřišku, která se objevuje i mimo období menstruace.Tyto potíže však mohou způsobovat i některé jiné příčiny (zažívací trakt, vertebrogenní obtíže). Při vyšetření tranvaginální ultrazvukovou sondou je možné '6Ea vaječnících prokázat cysty. Cysty charakteristický obraz, a tak je možné podle ultrazvuktového nálezu s vysokou pravděpodobností na endometriozu pomýšlet. Definitivní diagnostickou možností je však laparoskopické vyšetření, při kterém lze odebrat vzorky tkáně k histologickému vyšetření. Následkem endometriozy se v malé pánvi tvoří srůsty a při rozvinuté formě endometriozy může dojít k uzávěru vejcovodů. Kromě toho se předpokládá, že u endometriozy působí i faktor, který negativně působí při oplozování vajíčka spermiemi.
Léčba:

Léčba endometriozy spočívá v hormonálním útlumu (uměle navozený přechod) po dobu čtyř až šesti měsíců. K tomu se používají léky s obsahem hormonů (gestaveny, GnRH analoga). Po léčbě často dojde ke spontánnímu početí. Jinou možností je léčba mimotělním oplodněním, která se i v těchto případech neliší svou úspěšností. Pokud k těhotenství dojde, ložiska endometriozy v průběhu těhotenství mizí.
7. Imunologické příčiny
U žen:
- přítomnost protilátek proti spermiím (protilátky v děložním hlenu, což je překážkou pro proniknutí spermií do dělohy resp. k vaječníkům)
- protilátky proti obalu vajíček u ženy,
- změna buněčné imunity proti spermiím a budoucí placentě.
U mužů:

Protilátky proti spermiím - tzv. antispermatické protilátky (ASA) – mají za následek slepení spermií a znemožnění jejich pohybu (vizte imunologické vyšetření).
8. Odchylná genetická výbava (karyotyp)

- vizte genetické vyšetření.
9. Patologický spermiogram

Kdy v jednom mililitru spermatu je méně než 20 miliónů spermií a zejména, mají-li sníženou pohyblivost (motilitu) – vizte spermiogram.
10. Nemožnost tvorby vlastních vajíček
Následek intenzivní chemoterapie, nebo kdy nedochází k tvorbě vajíček ani po hormonální léčbě, eventuelně v případech chirurgického odstranění vaječníků - vizte dárcovství oocytů.
11. Idiopatická příčina
Kdy není známa příčina sterility

Vyšetření příčin neplodnosti u mužů

Jednou z příčin neplodnosti je tzv. Male faktor, situace, kdy je problém na straně muže. Jakou formu může male faktor mít? Těch podob je více, např. Nedostatečný počet spermií v ejakulátu, nižší motilita, tedy pohyblivost spermií, nebo dokonce absence spermií v ejakulátu.

Podmínky vyšetření spermatu:

Pro odborné a kvalifikované vyšetření spermatu - tzv. spermiogram - je nutné splnit dvě základní podmínky:

– provedené vyšetření krve na pohlavně přenosné choroby: HIV, hepatitidy: typu B – HbsAg, typ C – '48CV, typ A – HAV a TPHA (RRR) HBsAg (antigen sérové hepatitidy B), HCV, – virus hepatitidy C. Vyšetření na

hepatitidu A se neprovádí!! TPHA (RRR) je zkratkou postupu, kterým se zjišťuje lues, – minimálně dva dny pohlavní abstinence.

Hodnoty získané při vyšetření spermatu:

objem

celkový počet spermií na 1 ml - více než 20 mil./ml