Všechny naše deníky

Ohřívání výživy ve skle se provádí ve vodní lázni, aby se nepřipálilo. Jestliže dítě nesní celý obsah skleničky najednou, ohřejte vždy pouze potřebnou porci v čisté nádobě.

Opětné ohřívání pokrmů je nevhodné. Zničí se tím mnoho vitamínů a v potravě se mohou přemnožit bakterie, které způsobují průjem.

Jídlo propasírujte nebo rozmačkejte vidličkou, aby se dobře polykalo. Pokuste se vyhnout mixování.

Nastrouhané ovoce a zeleninu podávejte hned. Časem ztrácí svou hodnotu.

K vaření se nejlépe hodí nerezové nádobí nebo nádobí z varného skla. Stejně tak ke strouhání zeleniny je nejlepší nerezové nebo skleněné struhadlo.

K přípravě kojenecké stravy používejte balenou vodu, označenou názvem „kojenecká voda“ případně „voda vhodná pro kojence“. Po roce věku je možné používat k přípravě i k pití běžnou vodu z vodovodu (pokud má vhodné složení).

Do maso-zeleninových příkrmů přidávejte malé množství rostlinného oleje, pro správné vstřebávání vitamínů rozpustných v tucích. Upřednostňujte kvalitní olivový nebo slunečnicový olej. Z živočišných tuků občas používejte máslo, které je poměrně lehce stravitelné.

Není vhodné podávat příkrmy v kojenecké lahvi, protože se špatně udržují čisté. Studie opakovaně prokazují, že jsou zvlášť významnou cestou přenosu patogenů.

Protože dítě zpočátku sní jen několik lžic, můžete zbytek neohřáté výživy ve skle dobře uzavřít a do dvou dnů skladovat v lednici. Stejně můžete skladovat doma vařenou kaši, kterou rychle schladíte. Čistou lžící pak jen odeberete množství, které bude dítě jíst a to ohřejete.

Připravený pokrm podávejte co nejdříve – udržujte ho buď studený (pod 4°C) nebo horký (nad 60°C), nenechávejte ho v pokojové teplotě déle než 2 h.

Dlouhodoběji je možné uchovávat připravené pokrmy v čistých uzavřených nádobách, případně v zásobnících na ledové kostky (kdy se dá do jednotlivých zásobníků zamrazit různé ovoce, zelenina, maso a poté snadno kombinovat jen vyloupnutím příslušných zmražených kostiček). Hluboce zmražené vydrží hotové pokrmy asi měsíc.

Po rozmražení pokrmy ohřejte až do varu, aby se zničily případné patogeny. Nezapomeňte ovšem, že při zmrazení už uvařeného pokrmu a jeho další ohříváním se ničí spousta vitamínů a je větší nebezpečí namnožení bakterií – proto se snažte zmrazování uvařených pokrmů vyhnout.

Alergické dítě

Trpí-li rodiče nebo sourozenci alergickým onemocněním, jako je astma, senná rýma, atopický ekzém, je možnost vzniku potravinové alergie u dítěte mnohem větší. Stejně tak pravděpodobnost, že bude mít časem podobné potíže jako rodiče či sourozenec.

Nejlepší ochranou před časným rozvojem těchto onemocnění je kojení. V případě potencionálně alergického dítěte může být výlučné kojení prodlouženo až do 7. – 8. měsíce věku dítěte.

Pokud nemůže být dítě plně kojeno, doporučuje se, především v prvních šesti měsících, hypoalergenní mléko, které doplňujeme nemléčným příkrmem až po šestém měsíci.

Jednotlivé druhy příkrmu podáváme postupně, pomaleji než u zdravého dítěte – jednu potravinu každých 7 dnů. To platí pro ovoce i zeleninu.

Vejce nejsou pro kojence zatíženého alergiemi vhodná, žloutek podáváme po roce věku, bílek není vhodný až do dvou let.

Ořechy a ryby se mohou zařadit do výživy až ve třetím roce života

K přípravě pokrmů je možné použít hypoalergenní mléko (označené zkratkou HA), případně mateřské mléko.

Jídlo samozřejmě nesolíme, nekořeníme a nedoslazujeme. Vyjimečně některé obilné kaše lehce přisladíme ½ lžičky hroznového cukru.

Pro alergické dítě se používá tzv. třístupňový postup zavádění příkrmů – 1. týden jedna složka, další týden se přidá nová potravina k už vyzkoušené potravině a třetí týden se může přidat další, případně maso. 

Potraviny, vhodné pro přípravu příkrmů, které obvykle nevyvolávají alergické reakce:

Zelenina: mrkev, zelená okurka, cuketa, dýně, černý kořen, kořen petržele, kedluben, všechny zelené saláty, špenát, čínské zelí, mangold, červená řepa, pórek, květák, zelí, kapusta, zelené luštěniny, zelený hrášek

Ovoce: hrušky, jablka, třešně, švestky, mirabelky, meruňky, hrozny, meloun, banán, avokádo, borůvky

Obilniny: rýže, proso, oves

Maso: drůbeží, telecí, hovězí, jehněčí, králičí

Sladidla: čistý hroznový cukr, zahuštěná jablečná nebo hroznová šťáva

Pojící prostředky: rýžový, kukuřičný a bramborový škrob

Oleje a tuky: rostlinné oleje (slunečnicový, olivový, kukuřičný), nemléčné margaríny

Čaje: dětský čaj, šalvěj, sléz, lipový květ, fenykl, černý bez

Šťávy: jablečná, hrušková nebo hroznová šťáva. Šťávy používejte jen tehdy, jestliže dítě snáší celé ovoce, ze kterého je šťáva připravena.

Potraviny, kterých by se mělo potencionálně alergické či alergické dítě vyvarovat

Zelenina: rajčata, celer, paprika, ředkvičky, křen, sušené luštěniny (sušené fazole, hrách, čočka, sója), kyselé zelí, řeřicha, bazalka

Ovoce: citrusové plody, kiwi, ananas, mango, broskve, fíky, datle, bobulovité ovoce (rybíz, angrešt) kromě borůvky, jahody

Maso: ryby (včetně sladkovodních) a dary moře, vepřové maso, sójové maso

Uzeniny

Mléko: kravské, sójové, kozí, ovčí, mléčné výrobky

Vejce

Exotická koření  - vanilka, kari, skořice, muškátový oříšek apod.

Med

Ořechy: vlašské, kešu, lískové, burské, pistácie, mandle

Bylinkové čaje (heřmánek apod.)

Doporučila bych Vám zvýšit frekvenci přikládání, nebo odstříkávání na 10-12 krát denně, z toho dvakrát v noci, cca 15 minut každý prs. Pokud budete mít čas, lze přikládat častěji. Je-li dítko vzhůru a je ochotné sát, můžete jej přikládat i po dvaceti minutách. Rovněž kojte při jednom kojení z obou prsů, nebo druhý odstříkejte. Důležitá je frekvence stimulace prsů. Čím větší frekvence, tím víc mléka bude. Nemusíte mít strach, že nebudete mít na další kojení dostatek mléka. V prsu je vždy k akutní potřebě připraveno cca 30% mléka nutného na jednu dávku, zbylých 70% se tvoří až v průběhu kojení, na základě stimulace prsu sáním dítěte. Zjednodušeně se dá zkrátka říct, že čím častěji budou prsy prázdné, tím více mléka se začne tvořit. Nevím, jestli jste už četla článek Pelíškování - tam jsou pro Vás potřebné informace a zároveň nejhezčí a nejúčinnější způsob, jak vyzrát na růstový spurt. Z dokrmu Nutrilonem si nic nedělejte, jistě jej v blízké době odbouráte. Je mnoho maminek, které kratší či delší dobu dokrmovaly z důvodu laktační krize, růstového spurtu, nadměrného stresu a nedostatku informací. A na závěr - je naprosto fyziologické, že organismus maminky odpovídá na zvýšenou frekvenci přikládání a odstříkávání se spožděním, které je různě dlouhé, obecně trvá 4-7 dní, existují samozřejmě i výjimky. Každý jsme originál.

Pokud je schopna maminka vyprodukovat i jen pár kapek mléka, vždy je naděje na obnovení plného kojení.