Všechny naše deníky

6. měsíc
Přestala jsem zvracet, ale mám nesnesitelné bolesti v žebrech. Ukázalo se, že mám jakési mezižeberní srůsty, které se mi pomalu trhají. Dělají se mi podlitiny a já mám bolesti ve všech polohách kromě lehu na zádech, kdy je to jakž takž snesitelné. Kromě toho si z pátého měsíce s sebou stále nesu lišej na bradě, gumové punčochy a pipku s pevnejma prsama. Žárlím na všechno, co je ženského rodu. Prohlížím se v zrcadle a vidím jakousi rozplizlou ropuchoidní maminu se zplihlýma vlasama, opuchlým obličejem, pletencema žil na nohách a obrovským břichem. A pak vidím všechny ostatní sexy ženy a dívky, sportující, vysmáté, vyzývavé a netěhotné. Manžel při pohledu na mé svlečené tělo vypadá jako já v prvních měsících těhu při pohledu na buřta. Ze všech stran se naznačuje, že nejsem žena, ale matka.

V knížkách se o mých pohlavních orgánech mluví jako o rodidlech (slovo, které je mi tak odporné, že je mi nevolno i teď), prsa se začínají stávat továrnou na mlíko. Vyjdu schody do prvního patra a funím jak lokomotiva.

Nenajdu na svém těle místo, které by nebylo aspoň trochu oteklé. (Na rodidla si pravda přes břicho nevidím, tak nevím...) Manžel vymetá podnikové večírky a zjevně se výborně baví s pevnoprsařkama. Asi ho brzo nakopnu nožkou zpevněnou v gumové punčošce...

7. měsíc
Sláva, dotrhly se srůsty, ze dne na den je klid. Začala jsem ale pro změnu znovu zvracet. Ne tak často, ale zato trochu brutálněji, málokdy to totiž vůbec stihnu doběhnout na záchod. Taky k nám přišel Mikuláš s čertem. Čert zahudroval a zachrastil řetězy a já se rozplakala. Čert trochu znejistěl, tuto reakci asi čekal spíš od dítěte než od maminky. Manžel po jejich odchodu vážně pokyvoval hlavou a s uspokojením konstatoval, že mi konečně došlo, že jsem celý rok zlobila a začala se po právu bát. Pak mě se synem společně uklidňovali, že čert jen tak hudruje, ale že by mě ve skutečnosti nechtěl. Těžko už mi někdo někdy uvěří, že mě k pláči dojal strach spatřený v synových očích.

Novinkou pro tento měsíc je absolutní neovládání svěračů. Zakašlu, kýchnu, zasměju se a můžu se jít převléknout. Lehkou ostudu jsem udělala na oslavě Silvestra, kdy jsem se doslova smíchy počurala, naštěstí tam byli jen naši nejbližší známí... Navíc mě trápí střevní problémy, což je společně s předchozím problémem dost vražedná kombinace. Nejlepší je pro mě vůbec nevycházet z domu, v době předvánočních nákupů dost problematický úkol.

8. měsíc
Odhazuji gumové punčochy, protože už je prostě nesnesu. Mám pocit, že červenými proužky uprostřed stehen, které mi tam zůstaly vytlačené po okrajích punčoch, budu ocejchovaná asi už nadosmrti. Taky přemýšlím, jestli vůbec kdy ještě svoje nohy budu moct někomu ukázat. Zmizel mi lišej z brady a nahradilo ho jakési postpubertální akné. V kabelce musím pořád nosit Rennie, protože mě má žáha asi brzo sežehne.

Praskly na mně moje těhotenské rifle. Mám sice ještě jedny, ale ty mi zase hrozně kloužou po břiše dolů a následně spadnou úplně. Musím na nich teda nosit kšandy, což sice slouží k výbornému pobavení mé drahé polovičky, ale já z toho zrovna dvakrát nadšená nejsem. Mohla bych nosit sukně a šaty, to bych ale musela dopnout kozačky, což je při současném stavu mých lýtek absolutně nereálné. Praskly mi zipy u obou zimních bund a ulomila se mi čtyřka vpravo nahoře. Takový lehce destrukční měsíc.

9.měsíc
Na poslední chvíli jsem si s vypětím všech sil sundala všechny mé (dva) prstýnky, protože hrozilo, že by mi je pak museli odříznout i s prsty.
Ulomila se mi pětka vpravo nahoře. Kromě jiných zábavných akrobatických prvků při zavazování bot, depilaci atd...provozuji těhotenskou jógu při nesčetných pokusech ostříhat si nehty na nohou. Konkrétně tedy na pravé noze, na levé to jde celkem v pohodě. S pravou jsem měla dlouho problémy, pak jsem ale našla výborný způsob - nutné asi půlhodinové rozcvičení zadních a vnitřních stehenních svalů, šikmých zádových a krční páteře: V široko rozkročmém sedu na zemi přitáhnete tělo k pravé noze šikmo tak, aby břicho splývalo volně mezi rozkročené nohy a netlačilo se. Zkroutíte hlavu tak, aby bylo vidět na prsty u nohou. Při dobrém rozcvičení je možno v této poloze ostříhat všechny prsty najednou, druhou variantou je pomalu kmitat, při každém kmitu pak ošetřit jeden prst. Třetí variantou je návštěva pedikérky.

Konečně porod. Břicho je pryč a v mém náručí stvoření, do kterého jsem se nekonečně a na první pohled zamilovala, které celých těch 9 měsíců prožilo se mnou, na nic si nestěžovalo a snášelo všechny mé nálady, propady, poklesky a nepříliš vzorné chování. Bezpečně poznávám ty patičky, které usilovně a bez přestání kopou do prázdna, jakoby hledaly to břicho zevnitř, do kterého byly zvyklé se tak nádherně zabořovat. Bezděčně nastavuji břicho zvenku, zdá se, že je to jak náhražka přijato.

Netrvá to ani tak dlouho a já začínám mít při pohledu na maminky těhulky neodbytný pocit krásné nostalgie. To bylo přece tak nádherné období, no řekněte....... :-)

Je to z časopisu Auto 7. U nich nějak čtvrtletně vychází nějaký speciál, jednou ročně je to Auto 7, bezpečné auto, ty testy jsou v tom speciálu, kdo by měl zájem, je to podzim 2007, 29Kč. Jsou tam testy 157 dětských sedaček, takže snad téměř vše, co je na trhu! Jsou tam i všechny crash testy sedaček provedené v letech 2003-2006. Zkusím to nějak sesumírovat, skupinu do 13kg vynechám, zaměřím se na skupinu 9-18kg, ale protože je tam toho moc, tak vypíšu jen ty, co dopadlynejlíp, pokud vás zajímá nějaká konkrétní značka, stačí říct, najdu.

TESTY 2007

Chicco Key1 Isofix

HTS BeSafe iZi Comfort X1 Isofix

Kiddy Infinity Pro

Maxi-Cosi PrioriFix

Römer Duo Plus

Všech těchto 5 značek má dobrou bezpečnost, ale žádná nedosáhla kritéria VELMI DOBRÁ bezpečnost, to v testech 2007 dosáhly jen sedačky 0-13kg a pak některé sedačky z kategorie 15-25kg a 22-36kg. Co se týče obsluhy těchto 5 autosedaček, nejlíp obstály Kiddy a Römer. Stejně tak u údržby obstály tyto dvě značky nejlépe. Závěrečné hodnocení zní u všech 5 značek: VELMI DOPORUČUJEME. Žádná nedosáhla hodnocení ABSOLUTNĚ DOPORUČUJEME.

Chicco Key1 X-Plus

Concord Trimax

HTS Be Safe iZi Comfort X1

Maxi Cosi Tobi

Recaro Young Expert plus

Storchenmühle Starlight SP

U všech 6 už je bezpečnost označena pouze jako USPOKOJIVÁ, obsluha DOBRÁ, komfort kromě MAXI COSI TOBI DOBRÝ. MCT má komfort VELMI DOBRÝ. Údržba u MC, Concordu a Recaro DOBRÁ, u ostatních tří USPOKOJIVÁ. Závěrečné hodnocení zní DOPORUČUJEME, ani jedna z těchto šesti nedosáhla hodnocení VELMI DOPORUČUJEME ani ABSOLUTNĚ DOPORUČUJEME.

TESTY NEPROŠLY TYTO AUTOSEDAČKY:

BRIO ZENTO

CHICCO MAX-3S

PRENATAL RAFFAELO

RECARO START

LITTLE SHIELD COMBI 123

MAMAS A PAPAS PRO-TOUR

TEAMTEX NEWFIX SP

TESTY 2006

MAXI COSI PRIORI FIX - OBZVLÁŠTĚ DOPORUČUJEME

MAXI COSI TOBI - OBZVLÁŠTĚ DOPORUČUJEME

CASUALPLAY BEAT FIX - DOPORUČUJEME

NANIA REVO - NEDOPORUČUJEME

STARŠÍ TESTY:

OBZVLÁŠTĚ DOPORUČUJEME:

HTS BESAFE IZI COMFORT, RÖMER DUO ISOFIX, RÖMER DUO PLUS ISOFIX, RÖMER KING TS, RÖMER KING TS PLUS, WAVO FIX XL.

DOPORUČUJEME:

BÉBÉ CONFORT ISÉOS SAFE SIDE, BEBECAR URBAN, BRITAX ECLIPSE, BRITAX ECLIPSE SI, BRITAX FIRST CLASSE SI, BRITAX RENAISSANCE, CHICCO KEY 1, JANÉ RACING, MAXI COSI PRIORI XP, MAXI COSI PRIORI, MAXI COSI PRIORI SPS, PRENATAL TENSOQUICK, RÖMER LORD, RÖMER LORD PLUS, STORCHENMÜHLE PRIMUS.

NEDOPORUČUJEME:

BIMBO FIX, BIMBO FIX TYP II, BIMBO ROYAL II, BOULGOM MAXICONFORT, BREVI GRAND PRIX ART.515, CAM CIAO LUSSO, CONCORD ULTIMAX, CHICCO BABY TRANSIT JET VECTOR, CHICCO ZENITH, JANÉ RACING, NANIA ENVELOPPER, PLAY AUTOPLAY TMS, TEAMTEX SAFETY BABY BASIC.

S JAKÝMIKOLI VÝTKAMI SE OBRACEJTE NA VÝROBCE SVÝCH SEDAČEK NEBO REDAKCI ONOHO ČASOPISU, JSEM POUHÝ PŘEPISOVATEL INFORMACÍ :-))))))))

Speciální omluva Gábi, ať hledám, jak hledám, Inglesina nenalezena :-(, každopádně mě hned v souvislosti s touto sedačkou napadá přepsat ještě toto:

Děti by měly být co možná nejdéle přepravovány v zádržných systémech proti směru jízdy. Nejméně do 18 měsíců věku nabízejí takové systémy účinnější ochranu oproti sedačkám ve směru jízdy! Při čelním nárazu je lépe chráněna hlava dítěte, krční páteř a celá zadní část tělíčka. Skořepinové sedačky (tzv.vajíčka) už jsou v nabídce pro děti až do 13kg a nabízejí větší bezpečnost, než jízda v sedačce po směru jízdy. Z jiného zdroje jsem vyčetla, že dle testů je jízda proti směru jízdy pro dítě až 5x bezpečnější než po směru jízdy.

Uf. Konec.

http://www.klubk2.cz/nocni_buzeni_cz.htm

Strach (Starost) - máš o něj strach, aby byl zdravý, v bezpečí

Soucit - soucítíš s jeho problémama, trápíš se, když se trápí on

Stesk - chybí ti, stýská se ti

http://www.vzorky-zdarma.cz/vzorky-zdarma.htm

Všechny děti mají v tomto období jednu společnou vlastnost: Jsou stále více připoutány ke „svým“ lidem. Dítě se nejprve upne na toho kdo je s ním nejvíce v době bdění, většinou je to matka…

Děti nemají stanovenou dávku lásky. Mají-li více než jednu „svou“ osobu, matka nic neztratí. Je-li matka stálou společnicí dítěte a hraje si s ním, bude pro ně „jedničkou“, ale vnímá-li otce jako součást svého života a lásky, je i on „zvláštní osobou“. Roční dítě může k otci velmi silně přilnout.

Dítě si téměř jistě zvolí jednu osobu-předpokládejme, že matku-pro svou první a velmi důležitou lásku. Dítě vás miluje více než kdokoliv jiný a chce vás mít jen pro sebe. Nechce se o vás dělit, nechce, aby jste věnovala svůj čas a pozornost někomu nebo něčemu jinému. Jeho ideálem je vaše stálá přítomnost a neustálá pozornost. Chová k vám hluboké city. Bude si s vámi hrát, udeří vás, bude vás tahat, strčí vám jídlo (i horší věci) do pusy a chová se, jako by mu patřilo vaše tělo.

Jeho vlastnické požadavky vás potěší, pokud je milujete. S radostí se podřídíte všem jeho požadavkům, pokud nepatříte k matkám, jež se bojí, že s rostoucí oddaností se mohou děti „zkazit“.

Když přesvědčíte samu sebe a hrdě přijmete své základní a důležité místo v životě dítěte těší vás tento vztah stejně jako je. Podívejte se na sebe očima dítěte a uvidíte se v tom nejlepším světle. Dítě se učí milovat pro celý život. Čím více může nyní milovat a cítit, že je milováno, tím více bude dávat a přijímat lásku v budoucnu. Bude pro něho snadné uspokojit citové potřeby vašich vnoučat, až bude na řadě jako rodič. Pomůžete i sobě: když považujete své dítě za neodolatelně rozkošné, pomůže vám to více než cokoliv jiného překonat v budoucnosti v dobré pohodě měsíce těžké práce a stresů.

V 6-7 měsících jsou všechny známky oddanosti dítěte kladné. Je milé na všechny lidi, avšak nejvíc na vás. Jeho nemotorné, široké grimasy, jeho nejdelší „konverzace“, jeho první smích a jeho první „písně“ –to všechno má pro vás. Avšak brzy poznáte i negativní stránku. Když vás má rádo a chce, aby jste s ním byla, je přirozené, že projeví odpor, máte-li odejít. Asi v 8 měsících se snaží mít vás stále v dohledu. Jinak je nespokojené, je mu do pláče, nebo je dokonce vyděšené.

auto.idnes.cz/tiskni.asp?r=automoto&c=A060612_202359_automoto_fdv

www.adac.de/Tests/Kindersicherung/Kindersitze/tab.asp?ComponentID=183194&SourcePageID=147654

www.baby-cafe.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=109523

Holky našla jsem adresu kde se dají najít adresy na zaslání vzorků.Tak kdo bude mít zájem kukněte. Vzorky ZDARMA

Jak u dítěte vypěstovat návyk správného spaní?

Při učení dítětě jak správně spát neděláme rozdíl mezi kojencem nebo čtyřletým dítětem. Ve všech případech je zapotřebí:

1. Připravit vnější předměty. Osobně vyberete takové předměty, které budou dělat dítěti společnost po celou noc.

- nějakého plyšáčka

- dudlíky(pokud je používá)

- obrázek s měsíčkem, závěsnou pohybovou hračku, která bude dítěti stále nablízku, ale které se nebude moci dotknout, zkrátka nějaký takový fixační předmět. Výběr hračky záleží na rodičích, fantazii se meze nekladou.

2. Stanovit si časový rozvrh - dítě by mělo být koupáno, krmeno a ukládáno ke spánku vždy přibližně ve stejnou dobu.

3. Duševně se připravit, zaujmout pevný a odhodlaný přístup.

a) Návyk k afektivitěPo koupání a po večeři věnují rodiče 5-10 minut nějaké uvolněné a příjemné činnosti společně s dítětem. Může to být pohádka, povídání, ukolébavka, hra ... Během ní si dáte pusinky, zasmějete se, pomazlíte. Doporučujeme provádět návyk k afektivitě v jiné místnosti, než dítě spí. Zdůrazníme tím, že v dětském pokoji se pak pouze spí. Během těchto minut dají rodiče dítěti najevo, jak moc ho mají rádia že se na něj nezlobí.

b) Po ukončení tohoto návyku k afektiviitě odnesetedítě do jeho ložnice. Tady na něho budou čekat námi připravené věci - plyšák, hračka, dudlík. Dítě uložíte a když se zvedne, brečí nebo protestuje neztratíte hned nervy. V této fázi již musíte být pevně přesvědčeni o tom, co budete dělat a musíte to dát najevo. Při sebemenší změně vašeho přístupu se bude dítě cítit zmatené. Takže mu na krátkou chvilku dáte ruku, vzápětí se však vzdálíte tak na metr od něj a jeden z vás (matka nebo otec) vysloví nahlas, klidným, sladkým, ale odhodlaným tonem následující větu:

Miláčku, maminka s tatínkem tě naučí spát samotného. Ode dneška budeš spinkat tady, ve své postýlce, s měsíčkem, tady s tou houpací hračkou a plyšáčkem.

Tento hovor má trvat asi 30s, takže uvedenou litanii za půl minuty zopakujeme 2x-3x. Pravý význam věty spočívá v tom, aby ji ten, kdo ji říká, pronesl odhodlaným tonem v hlase. Klíčem je váš přístup.

Dítě bude provádět důmyslné akce, aby vás znejistilo. Může dělat scény, zvracet, brečet ...
Dospělý však nezmění ton svého hlasu. Nezačne s dítětem rozmlouvat. Musíte zkrátka oslepnout a ohluchnout. Děti jsou neskutečně vynalézavé a dokáží přijít na takové protestování a vymyšlenosti, že se vám až bude svírat srdce.

Po té pronesené litanii odejdete z pokoje. Od této chvíle musíte mít nervy ze železa, nebot první dvě noci naší procedury jsou skutečně tvrdé. Pokud dítě nepřestává plakat a neuklidní se, přesně po jedné minutě vstoupíte do jeho pokoje a uklidníte ho. Vstupujeme do pokoje ne proto, abychom dítě uspali, ale proto, abychom ho mu ukázali, že jsme ho neopustili a že ho učíme spát. Na těchto kratičkých návštěvách nebudete dělat nic jiného, než že zopakujete větu, kterou jsme uvedli. Nebudete ho ani pusinkovat, ani kolébat, podávat mu ruku ... Napoprvé ona věta trvala 30s, napodruhé nebude delší než 10s. Pronesete ji stejně vyrovnaným a klidným tónem. Mějte na paměti, že když do pokoje vstupujete, není to proto, aby dítě zmlklo, nýbrž proto, aby vidělo, že je neopouštíte, že jste neustále u něj a máte ho rádi. Návštěvy budeme opakovat pokaždé, kdy budou zapotřebí.
Tato procedura trvá asi 1 týden. Pokud se ovšem nenecháte vyvést z míry a nezklouznete ke svým starým zvykům. První den vstupujeme do místnosti porvé po minutě, pak po 3-5-5... Druhý den po 2-5-8-8. Třetí den 3-7-11, čtvrtý 4-9-14, pátý 5-11-17, šestý 6-13-20, sedmý a případně všechny další, než umí spát samo 7-15-23. Rozvrh možno přizpůsobit, je třeba zachovat rostoucí tendenci nánštěv a jednotlivých dní.

Až se tedy znovu rozpláče, zopakujte onu uklidnující větu a nehledte na to, kolikátá bije, dvanáctá půlnoční nabo pátá ranní.

Podobný popis (s jinou variantou časových intervalů) od Míši, květen 2004:


1. spánek není za trest, musí být v klidu

2. před spaním vždy rituální fáze afektivity, tzn. intenzívní komunikativní hry s rodičem - doporučují čtení knížky
na klíně, mazlení atd.

3. metoda zabírá v 96% populace dětské i pubertální

4. vybrat 3 fixační předměty, dopor. 1 visící nad postýlkou - např kolotoč, 2 plyšák 3 obrázek, na který vidí, ale
nemůže na něj šahat

5. uspávající musí mít opravdovou jistotu, že to tak chce!

6. uspávající položí dítě do postýlky, řekne připravené zaklínadlo: Janíčku, maminka chce, abys spinkal sám, máš
tady včeličky, slona a zrcátko! Hezky spi! Nehladit, jen položená ruka na hrudníčku a ihned odejít, bez ohledu na
křik a nadávky!

7. nejdříve intervaly 1,2,3,4,5 minut, prodlužovat a vždy vejít, stejně jistě zopakovat zaklínadlo, popř. uložit dítě (pokud sedí, stojí) a zopakovat zaklínadlo a odejít!

8. po čase prodloužit intevaly odcházení na 2,4,8,16 minut

Nesmíš se opravdu nechat zviklat. Nehladit, i pohlazení stojí za to být vzhůru! Všechno stále stejně rituálně opakovat pořád dokola a musí být dohodnutí všichni, kdo uspávají, stejně!