Přátelství může získat jen ten, kdo je v seznámku a aktivně a "pravidelně" (což rozhodně nemusí být každý den, ale na druhou stranu taky ne jednou za uherský rok) přispívá na diskusi, v tom případě dostává přátelství jakmile o něj požádá ;-) stačí přihlásit se do alba pod svým jménem a dole na liště kliknout na "staňte se přítelem" ;-) obratem, jakmile si toho všimnu ;-), přátelství udělím...

Pokud nesplníte výše uvedené podmínky přátelství vám nebude uděleno!!!!, respektive bude odmítnuto!; jakmile výše uvedené podmínky splníte můžete o přátelství znovu požádat.

Jak splnit podmínky:
do seznámku se dostanete jednoduše - pošlete mi údaje vašeho miminka (jméno, datum narození, délku a váhu, způsob porodu, předpokládaný TP, očekávané pohlaví), popřípadě váš věk, další děti, atd. na mail hrosik.marietta@centrum.cz a já vás do seznámku přidám, no a na diskusi se prostě občas ukažte...

Zkopírováno z MMB

Opravdu to funguje - moooc jsme si pošmákli

GULÁŠ BEZ MÍCHÁNÍ - OPRAVDU, SKVĚLÝ !!!!!!!!

POTŘEBNÉ PŘÍSADY

1 kg vepř. masa - nejlepší je z plecka, 3 větší cibule, 5 stroužků česneku, 2 čaj. lžičky guláš koření (může být i kari), 3 čaj. lžičky sladké ml. papriky, 3 polévkové lžíce solamylu, sůl, pepř, 2 masoxy , feferonka, 0,75-1 l vody - DĚKUJI Marcelce (sarrafince) - OPRAVENO solamyl !!!!!

POSTUP PŘÍPRAVY

tento receptík není můj, ale objevila jsem ho na babinetu, takže si ho dovoluji tady zveřejnit, protože je opravdu skvělý a ohlasy měl obrovské, nejdříve jsem měla strach "nekoukat" pod alobal, ale vydržela jsem a povedlo se. doporučuji vyzkoušet, nenáročné na čas !!!! a je úplně jiný než klasický guláš.

maso a cibuli nakrájet, smíchat ostatní suroviny, pořádně promíchat (masoxy rozpustím v malém hrníčku a pak doliju do 1 l vodu), dát vše do pekáče, je lepší do simaxové misky, přikrýt alobalem a péct na 250 st. asi 1,5 hodiny. NEDOLÍVAT VODU, NEMÍCHAT, NESUNDÁVAT ALOBAL. Výborné s chlebem, těstovinama, rýží, knedlíkem.

Ještě jeden z MMB

ještě jsem nezkoušela, ale mám v nejbližší době v plánu

krůtí masíčko na smetanové zelenině

POTŘEBNÉ PŘÍSADY

kunovjanka/moravanka, krůtí maso, sůl, smetana, knedlíky nejlépe drbáčky

POSTUP PŘÍPRAVY

do skleněné zapékací mísy dáme naklepané masíčko(nesolíme), prskneme na něj celou skleničku kunovjanky nebo moravanky nebo podobné nakládané zeleniny i s nálevem, já jsme se nejdřív bála, aby nebyla omáčka moc kyselá tak jsme ho dávala jen půlku, ale opravdu můžete dát s klidným srdcem celou skleničku, zakryjeme maličko podlejem ještě vodou a dáme péct, když je masíčko měkké, vyjmeme ho, do zeleniny a výpeku nalejeme 30% smetanu a ponorným mixérem rozmixujeme, podle chuti dosolíme, obvykle není třeba ani soli ani omáčku hustit, je to opravdu skvělý recept ochutnejte :-)

Jak se nezbláznit z rad o příkrmech a přechodu na pevnou stravu

(Sepsáno kojící matkou pro kojící maminky z naší skupinky. Snad tu ale najdou užitečné informace i ty z Vás co kojit nemohly.)

Připadá nám to jako včera, kdy jsme se v kojení konečně tak pěkně sehráli. A už nám život připravil další zkoušku. Den se se dnem sešel a je na čase aby náš kojeneček ochutnal (mnohdy úplně poprvé) i něco jiného než to nejlepší jídlo na celičkém světě. Je čas na první příkrm.

Daly jsme svým dětem z hlediska výživy to nejlepší a tak začneme pátrat po informacích na toto téma. A zjistíme, že rad od našich nejbližších a od pediatrů a článků a knížek je sice spousta, ale nějak nám to nepasuje dohromady a informace se různí a rozcházejí…

Byla jsem v úplně stejné situaci, měla jsem pocit, že se v tom snad ani vyznat nedá a mnohdy jsem se v případě naprosto rozdílných přístupů musela nakonec řídit jen vlastním srdcem a věřit, že dělám správně. Berte prosím následující řádky jako doporučení a doufám, že Vám snad trošičku ulehčí situaci.

KDY ZAČÍT???
U kojených dětí bez atopické anamnézy: od ukončeného 6. měsíce

(ne dříve, použijte rad na zvýšení tvorby mléka, obraťte se na laktačního poradce)

U kojených dětí s atopickou anamnézou (sourozenec, jeden nebo oba rodiče alergici):

od ukončeného 7. měsíce

Děti krmené náhradou mateřského mléka: od ukončeného 6.měsíce.

Jen pokud je dítě mladší půl roku hladové přestože vypije 900-1000 ml náhrad denně a jsou mu více než 4 měsíce, začněte podávat příkrm.

Nikdy nepodávejte příkrm ba ani čaj dítěti mladšímu 4 měsíce!!!

Nedoporučuje se začátek podávání příkrmů déle oddalovat, např. i z důvodu, že v období po půl roce věku se dítě nachází v tzv. senzitivním období, periodě, nejoptimálnějším čase pro učení se přijímat jinou než tekutou stravu.

ČÍM ZAČÍT?

U nás je obvyklé začínat jednosložkovým zeleninovým pyré – zelenina je stejně jako mateřské mléko zásadotvorná (u ovoce se názory odborníků na jednotlivé druhy značně rozcházejí). Zásadotvorné potraviny by měly tvořit cca 80% naší stravy. A také je zelenina méně sladká než ovoce a tak je lepší začít s ní, než jí do jídelníčku později pracně vpravovat.

Začněte tedy jedním druhem zeleniny a teprve po cca třech dnech přidejte další druh, pokud by dítě na nějakou potravinu zareagovalo, snadněji poznáte, která to byla. Maminkám alergických dětí a nebo dětí se sklonem k alergiím doporučuji zapsat si každou nově zaváděnou potravinu do kalendáře, ulehčí Vám to případné vzpomínání si.

Přidávejte nové chutě do těch již známých.

JAK ZAČÍT???
- Čas není rozhodující, zkuste 1-2x denně, před, po nebo i během kojení nabídnout dítěti lžičku jednodruhového zeleninového pyré. Vyberte si okamžik kdy je prcek i Vy v dobré náladě a nikam nespěcháte, berte to jako hru.

- Vyberte mělkou malou lžičku s oblými okraji.

- Na dítě mluvte a povzbuzujte ho, nabídněte mu příkrm tak, aby na něj vidělo, pomoci Vám upoutat dětskou pozornost může i zaťukání lžičky o okraj mističky či skleničky. Sluch i zrak je potřeba také zapojit, vždyť jídlo má být potěšení.

- Nedávejte lžičku dítěti příliš hluboko do úst, mohli byste vyvolat dávivý reflex a následnou nechuť k dalším pokusům.

Existují doporučení položit dítěti lžičku na střed jazyka a lehce zatlačit. Neexistují doporučení jak přimět některé děti otevřít pusu natolik, aby byl tento manévr proveditelný:-).

Každopádně dítěti by měla být nabízena možnost aktivně se krmení zúčastnit, nikoliv být krmeno. Některé děti nejprve pyré ze lžičky sají a až později zapojí horní ret, přijímání potravy jde ruku v ruce s nervosvalovým vývojem, nic se prostě nedá urychlit. Během cca prvních 2 týdnů se dítě již většinou naučí používat rty k sebrání jídla ze lžičky a to jak si kašovitou stravu v ústech posunout dozadu, aby jí mohlo spolknout.

- Dávku postupně zvyšujte (první den jedna lžička, druhý den dvě…), což je taky jen pouhé doporučení, neřiďte se jím doslova:-)

- Některá literatura uvádí, že nakonec děťátko spapá tolik zeleniny, že už kojení odmítne (a nebo se jen krátce napije) a nahradí tak svou dávku mléka zeleninou. Praxe však ukazuje, že tento model není u kojených dětí zas až tak obvyklý, je potřeba pokračovat i nadále v kojení podle potřeb dítěte.

- Pokud nekojíte, postupně zvyšujte množství příkrmu až cca po 14 dnech nahradí jednu celou mléčnou porci. Stejným způsobem pak nahrazujeme ostatní mléčné porce, ale stále máme na paměti, že dítě i nadále potřebuje cca půl litru pokračovacího mléka (dokud toto množství nezačneme částečně nahrazovat mléčnými výrobky).

- Po zavedení zeleniny do jídelníčku, můžeme jako druhý druh příkrmu zařadit ovoce.

Obvyklý postup bývá zeleninový oběd, ovocná odpolední svačinka a jako poslední krok večerní kaše. Některé publikace však uvádějí - oběd, pak večerní kaše a pak teprve odpolední ovoce.

- Nepospícháme, pokud nám jde o bezproblémové pokračování v kojení.

- Veškeré potraviny zaváděné do jídelníčku předložíme dítěti nejprve tepelně upravené (lépe stravitelné) a pokud je snáší, můžeme později podat i v syrovém stavu (cca od 9. měsíce).

- Průměrně a orientačně by kojené dítě mělo dostávat příkrm ve věku 6-8 měsíců 2-3x denně a ve věku 9-11 měsíců 3-4x denně, později můžeme navíc přidat 1-2 výživné svačinky.

- Nekojené děti průměrně potřebují 4-5 jídel denně (myšleno příkrm nebo mléko, případně jejich kombinace) s 1-2 svačinkami.

MLÉKO A MLÉČNÉ VÝROBKY

Mateřské mléko zůstává při začátku zavádění příkrmů stále tím nejdůležitějším pokrmem, pokrývá také největším podílem energii, kterou děťátko potřebuje. Ještě kolem desátého měsíce představuje kojení přes polovinu příjmu energie. Tou nejlepší radou tak může být … pokračovat i nadále v kojení podle potřeb dítěte.

I u nekojených dětí pozor, nemléčná strava je pouhým doplňkem kojeneckého mléka, které miminko potřebuje pro svůj vývin až do 2 let života. Nahradit kojenecké mléko kravským se nedoporučuje před jedním rokem věku, protože kravské mléko obsahuje příliš  mnoho proteinu (který zatěžuje miminčí ledviny) a příliš málo železa (což může vést k chudokrevnosti a špatnému vývinu kostí). Až do 2 let potřebuje mrňousek minimálně 500ml mléka (nebo mléčných výrobků) denně! (Pro srovnání: aby mrňous získal železo obsažené v 500ml fortifikovaného kojeneckého mléka, musel by vypít 9 litrů kravského!!!).

Za zmínku stojí i to, že ač mateřské mléko sice papírově neobsahuje tolik železa jako umělá výživa, je  železo z mateřiny pro miminka mnohem lépe vstřebatelné. Pokud maminka z jakéhokoliv důvodu přestane kojit před druhým rokem dítěte, je třeba její mlíčko nahradit umělým (u atopiků volíme H.A. mléka, pokud bude tedy dítě ochotno jeho mírně nahořklou chuť přijmout). I během třetího roku dítěte se vyplatí používat tzv. Junior mléka.  

 Kromě rizika vzniku alergií v prvním roce života je podle určitých zdrojů kravské mléko nevhodné, protože:
- v druhém půlroce života kojence způsobuje mléko asi u třetiny kojenců nepozorovatelné střevní krvácení, které vede ke ztrátám železa. Přesná příčina není známa, ale předpokládá se souvislost s vývojem imunitního systému.
- kysané mléčné výrobky (jogurt...) obsahují mléčné kyseliny, které přetěžují dětský organismus

-  tvaroh a výrobky z něj navíc obsahují příliš mnoho bílkovin zatěžujících nedovyvinuté ledviny dětí
- existuje podezření, že kravské mléko podávané v prvním roce života může způsobit dětskou cukrovku (v případě zděděné dispozice).

Kravské mléko tedy raději v prvním roce vynecháme, „obyčejné“ plnotučné kravské mléko můžeme koncem prvního roku tak maximálně použít při vaření, nikoliv však jako nápoj.

JOGURTY

U atopiků v prvním roce nepodáváme. Pro ostatní děti platí, že jogurty sice  obsahuji kravské mléko, ale mohou se podávat  ve velmi malém množství – tj. cca půl kelímku denně asi od 8.-9. měsíce. Bílkovina kravského mléka je v jogurtech přeci jen lépe stravitelná než v nekysaném mléce. Je dobré kupovat jogurty bílé, neslazené a obsahující živé jogurtové kultury (Madeta, Klasik, Hollandia atd.). Poznáte to hlavně podle trvanlivost – je-li dlouhá, je tam živých kultur minimum. Jogurty vybíráme pouze ty plnotučné, nikdy nepodáváme dítěti výrobky se sníženým obsahem tuku, ten v prvních dvou letech nikterak neomezujeme.
Pro zjemnění chuti (a lepší přijetí miminkem) můžeme přidat ovocné pyré.

MASO

Téma dosti diskutované…

Maso doporučuje Petr Fořt po devátém ukončeném měsíci, ale nejlépe až po jednom roce. Některé zdroje uvádí sedmý měsíc, většina ale až 8.-9. měsíc.

Někdo doporučuje začít vývarem a maso zavést do stravy až o chvíli později.

Stejně jako na počátek zavádění masa do stravy kojence se názory liší i na to jak často se má maso v jídelníčku dítěte vyskytovat. Aktuálně se hovoří o tom, že by maso mělo být zaváděno ihned po zavedení zeleninového příkrmu jako přídavek k němu. Mělo by být podáváno každý den, respektive by mělo být jeden den týdnu nahrazeno vaječným žloutkem.

Vhodné druhy:
drůbeží (kuřecí, krůtí), králičí

později - hovězí, telecí, jehněčí
Rybímu masu se u atopických dětí v prvním roce vyhneme. U ostatních dětí vyzkoušíme naše druhy a pak i mořské.

Přednost dáváme masu ze zvířat chovaných v BIO chovech a nebo pátráme po spolehlivých domácích pěstitelích.

Jak masíčko připravovat???

Z čerstvého masa odstraníme kůži, případně tučné části, nakrájíme je na kousky o velikosti zhruba 2cm (rychleji se uvaří), dáme do trošky vody a uvaříme do měkka. Rozmixujeme s trochou vývaru a dáme zmrazit do ledovacích tácků. Jedna kostka = jedna porce.
Doporučená denní dávka v  7 – 8 měsících je 15-20g, tj.zhruba dvě kávové lžičky.

POZOR!!! Maso a vařený žloutek obsahuji stejné množství proteinu, děťátku tedy stačí jedna z těchto dvou variant.

VAJEČNÝ ŽLOUTEK

Pro alergiky není v prvním roce vhodný - vyloučíme i všechny potraviny vejce obsahující (pečivo…).

Pro ostatní jak na to: Vejce vaříme 10 minut...  natvrdo, žloutek vyjmeme, rozmačkáme a zamícháme do zeleniny. V 6 měsících stačí polovina žloutku 1 x týdně. Začneme několika drobečky, abychom odhalily připadnou alergii.
V 9 měsících může miminko sníst žloutek celý.
POZOR! S vaječným bílkem, který vyvolává prudké alergické reakce, počkáme až bude mrňouskovi jeden rok (u alergiků raději 2 roky).

PŘÍLOHY

BRAMBORY

Trochu rizikové pro svůj vysoký obsah škrobu, který může některé děti alergizovat. Hůře stravitelné, hodně bramborožravé děti dost přibírají. Začala bych s nimi později a do vody vždy přidávala trochu mletého kmínu (neutralizuje solenin). Staré brambory před použitím hodinu máčejte ve vodě a tu potom vylijte. Brambory jsou jedna z mála potravin, které se nedají zamrazit pro pozdější použití… opravdu to potom není k jídlu.

RÝŽE

Doporučován je druh basmati či natural – dá se koupit i z BIO produkce.

Rýže je vlastně, dalo by se říci, ekvivalent brambory – pro děti se sklonem k alergiím dokonce vhodnější. Můžeme uvařit, rozmixovat a zamrazit stejně jako zeleninové pyré v ledovacích táccích.

KUKUŘICE

Kukuřičná krupice je v dostání v prodejnách zdravé výživy.

Někdy jsem líná a  řeším to přidáním kukuřičných křupek (kukuřičná krupice + voda, nic víc v tom není) do hotového jídla.

JÁHLY

2 hrnky vody na hrnek spařených jahel. Vaří se cca 20 minut, voda se vsákne a vyvaří.

LUŠTĚNINY

Jako nejpřijatelnější luštěnina první volby se mi jeví červená čočka, zbavena slupky se nejen rychle vaří, ale hlavně nenadýmá. Luštěniny by se obecně neměly kombinovat s živočišnými bílkovinami, podávejte proto raději se zeleninou a mastěte rostlinnými oleji.

TĚSTOVINY

Po zavedení lepku do stravy se nám otvírá nabídka nepřeberného množství a druhů, zapátrejte i v prodejnách zdravé výživy, uvidíte samy… takový kuskus či bulgur se jistě stane oblíbenou součástí jídelníčku nejen našich ratolestí.

PEČIVO

Ač se stále hovoří o prospěšnosti celozrnných výrobků, nebývají výživáři pro děti ve velké míře doporučovány až do šesti let věku dětí. Velké množství nestravitelné vlákniny jež obsahují, může vést až k problémům s prospíváním. Současný „módní trend“ tmavého pečiva bývá bohužel i zneužíván výrobci potravin a právě do celozrnných výrobků se přidávají různorodé přídatné látky, ať již za účelem přidat hotovému výrobku na barvě, chuti či trvanlivosti.

Obyčejné bílé pečivo tak nemusí být tak úplně špatný nápad a samozřejmě nesmíme zapomenout na osvědčený a Éček prostý obyčejný chléb.

Dětem můžeme pečivo nahradit i různými druhy kukuřičných či rýžových křupek. Po jednom roce věku, kdy již můžeme tolerovat mírný přídavek soli do potravin se nám repertoár ještě mnohem zpestří.

SKLENIČKOVÁ STRAVA

Nechci aby to v závěru vyznělo, že jsem nějaká fanatická odpůrkyně kupované stravy. Sama po ní občas s vděčností sáhnu. Pokud však jedna ze zásad zní – zavádět jednotlivé potraviny do stravy postupně, máme tu malý problém. Hotová jídla jsou většinou nejen mnohosložková, ale často obsahují (myslím, že často naprosto zbytečně) i ingredience dětem nedoporučované – smetanu, sůl, koření… Proč a jak je možné, že jsou schválena? Nevím, nechápu!

A tak se vyplatí pečlivě prostudovat skleničku zepředu, zezadu… prostě ze všech stran.

POTRAVINY PRO DĚTIČKY NAPROSTO NEVHODNÉ

(ukažte babičkám:-)) snad to bude něco platné)

Obecně pro všechny kojence (tedy děti do jednoho roku věku) platí, že by jejich strava neměla obsahovat následující…

Mléko (kravské, kozí, ovčí i sójové).

Mléčné výrobky (tvaroh, smetana, všechny sýry a všechny potraviny mléko obsahující).

Jogurty - u atopiků v prvním roce vynecháme.

Celá vejce a všechny potraviny obsahující vejce. (viz. výše).

Margaríny (ztužené pokrmové tuky).

Sója (např. tofu).

Uzeniny a všechny průmyslové výrobky obsahující maso (i taková šunka je nevhodná, přestože na ní píšou, že je Baby).

Zelenina + ovoce – viz. výše.

Potraviny obsahující umělá sladidla, konzervační látky, barviva – nechvalně proslulá Éčka.

Light potraviny.

Kompotované ovoce (obsahuje minimálně přemíru cukru).

Čokoláda, kakao, med.

Koření, kečup, hořčice.

Ořechy.

Ryby i ty sladkovodní – u atopiků v prvním roce vynecháme.

Žampiony vynecháme v prvním roce.

Houby sbírané ve volné přírodě se nedoporučují min. v prvních 2 letech.

U dětí ohrožených alergiemi zavádíme uvedené potraviny ještě později a postupujeme dvojnásob opatrně. Bez některých dobrůtek zde uvedených se můžeme dost dobře obejít i v dalších letech života našeho drobečka. Pamatujte, že dětští gastroenterologové se snaží již nějaký čas změnit staré pravidlo, které hlásalo – po roce již může to co ostatní členové rodiny. Dětské zažívání se vyvíjí postupně a plné zralosti dosahuje prakticky až ve třech letech věku dítěte.

Pozn.: Pokud jsou na nějakém produktu pěkné barevné obrázky a v televizi nám tvrdí, že je tento výrobek pro naše nejmenší to nejlepší, buďme ostražité minimálně dvojnásob!!!

Piškoty, Kinder mléčné pochoutky, čokolády plné mléka, Jupíky, nepřeberné množství jiných  sladkostí a další zvrhlosti nemají v jídelníčku kojence co pohledávat. 

Bez záruky zpracovala a uvedené zdroje „vykradla“:

Stáňa T. (stanaticha@seznam.cz) - vděčná za každou Vaši připomínku!!!

Zdroje:

Kurz Laktační ligy

Zkušené maminky

Internet – www.emimino.cz (Pupina – SOS maminek , Alice – deníčky), www.kojeni.cz, www.rodina.cz

RNDr. Petr Fořt, CSc. – Moderní výživa v praxi pro těhotné, kojící ženy a děti (pro někoho trochu moc alternativní pán, ale o výživě ví určitě svoje)

MUDr. Martin Gregora, MUDr. Magdalena Paulová, CSc. – Výživa kojenců, Maminčina kuchařka

Firma Nestlé – Program výživy pro děti ohrožené alergickými onemocněními

Pavel Frühauf,  Jiří Nevoral, Magdalena Paulová (všichni MUDři a CSc. :-))

Výživa novorozenců a kojenců – současný pohled

MUDr.Eva Kudlová, MUDr. Anna Mydlilová Výživové poradenství u dětí do dvou let.

Horan, Momčilová – Vaříme dětem chutně a zdravě

Betynka – poradna

A další zdroje na které si teď už bohužel nemohu vzpomenout.

P.S.:

V dobrém nedoporučuji zavádět příkrmy podle těchto publikací:

Elizabeth Fenwicková - Velká kniha o matce a dítěti

MUDr. Karel Bečka - Dítě

Eva Stluková - Kuchařka – vaříme pro děti