moc pěkně napsaný

celkem jsem se pobavila, je to fakt pěkně napsaný. je jasný že se dá jet nakoupit bez dětí, jak píšou některé maminky. ale někdy prostě nastane situace že ty děti musíte vzít s sebou. my teda máme zatím jen jedno 2,5 roku, ale za 14 dní termín porodu, tak vím co mě čeká. i s tou jednou beruškou jsem někdy uplně vyčerpaná. zrovna včera jsem to už večer nevydržela a zavřela se v koupelně s tím že nechci nikoho vidět. a to jsme byly já s dcerkou odpoledne jen na poště a po cestě domu jsme se stavili v malém obchudku dokoupit jen pár věcí.
když se potom po cestě vztekala, že chce lednáčka a že bez lednáku dál nepujde. ne že bych jí ho nechtěla koupit, ale když jsme stáli v obchodě u pultu s mraženým a třikrát jsem se jí ptala, jestli chce zmrzlinku, pokaždé odpověděla néééé. pak v puli cesty si vzpoměla, že by si přece jenom dala a začala to komentovat vztekáním, ječení a dupáním. fyzické tresty neuznávám, ale ruka mě ujela, to mi věřte. no a podobné scénky probíhali až do večera. to je jen takovej ulomeček z celýho dne.
píšu to protože není potřeba jet do supermarketu, aby jsme se svýma dětičkama zažili něco podobného jak popisuje autorka. toto všechno se dá zažít kdekoliv při jakékoliv cestě a nemusí to být na nákupy.
prostě každou z nás někdy popadne taková ta bezmoc a chut utýct od těch našich milovaných dětí a to hlavně ty maminky, které nemají věčně možnost dát děti na hlídání k babičce.