Re: nesouhlas!!!

Libik, jasně. Jenže to je děsně hurá akce, hloupá a nezodpovědná, jen tak se prostě zamilovat, aniž by člověk vůbec vnímal, DO KOHO. Teda, abychom si ujasnili situaci. Zamilovat se můžeme kdykoliv do kohokoliv. Ale záleží na tom, co připustíme dál, že. Jestliže opravdu nutně potřebujeme zažít tu smršť pocitů, jestliže se zamilujeme úplně bláznivě a bezuzdně, tak ale pak nesmíme plakat, že nám ten lump zdrhnul od oltáře, když my jsme přišly do jiného stavu, nebo si nás teda vzal, ale mlátí nás a naše děti, nebo nám potomka unesl za hranice. Podle mě fungují jasné rovnice: bláznivé zamilování = vysoké riziko průšvihu & určitá zdrženlivost a přemýšlení nad vztahem = o něco vyšší naděje, že jsme si nevzaly očividného grázla.

Zamilovaná, aniž bych přemýšlela, jsem byla několikrát, ale ještě na škole, a moje naivní lásky nebyly opětovány (naštěstí). A do svého muže jsem se bláznivě zamilovala, ačkoliv jsem zpočátku byla zdrženlivá. Můžu říct, že v tomto smyslu se necítím nijak ošizená. Nikomu to nevnucuju, každého věc, jak si to zařídí. Ale nemyslím, že by bylo moudré zamilovat se a milovat se, případně si pořizovat děti, aniž bychom přemýšlely po tom, kdo je to ten ON.