Re: Poradite mi?

U nás v něčem podobné, i když asi lepší. Mám moc šikovného kluka 20m a jsem teď 15tt. Kojila jsem do 18m - když jsem zjistila, že jsem těhotná, tak jsem odstavila, protože jsem se na to necítila, s únavou, s nervy. Malý byl pěkný závislák a chtěl čím dál tím častějc. Odstavení jsem si neuměla představit, ale NAJEDNOU TO ŠLO! (asi ty hormony). Je to velká výhoda, protože teď taky často nemám nervy na usínací obstrukce, tak může uspávat manžel Takže doporučuju.
Jinak, taky teď začal víc provokovat, nenene, záchvaty (dupe, mručí, až se musím snažit se mu nesmát)házet věcmi apod. Myslím že důvody jsou jak začátek období vzdoru, tak testování pevnosti a spolehlivosti světa (denně musí zkusit, že stále platí, že maminka se nesmí kopat, kousat, štípat, bouchat...,tatínek se nesmí rvát za fousy apod.), a taky jak jsem unavenější a míň se mu věnuju (95% místo 100% tak se samozřejmě snaží pozornost upoutat -a tím negativním nejspolehlivějc, že. Nejdřív se pokusím odvést pozornost a když to nezabere, mám různé metody, nejsem si jistá, že všechny správné, ale už se to snažím důsledně dodržovat.
U házení hračkama ho prostě upozorním, že to takhle rozbije a pak to nebude mít. Už rozbil své oblíbené autíčko, má ho teď na skříni rozbité, jako výstraha, že přijde i o ostaní hračky, když je bude demolovat. U řady věcí uplatňuju 3x a dost. Např u jídla když začne dělat binec, upozorním ho, že to pro mě znamená, že už asi nechce. Nepřestane - konec jídla. Když ubližuje, důrazně mu řeknu, že to bolí, že se to nesmí dělat, že je to ošklivé, musí mě pohladit a pofoukat (jako já jeho když se bouchne) a když nepřestane, následuje plácnutí, ne moc ale přece (přes nohu při kopání, přes ruku při bouchnutí, a pevné položení ruky přes pusu při kousnutí). Ne všichni s tím asi souhlasí, ale např. izolovat ho by pro něj bylo mnohem horší, je to velký komunikativec a tulivec. Zatím to zabírá, jde si mne hned udobřovat a dá nějakou dobu pokoj.