Bohužel nejdu studovat

Strašně jsem si přála jednou udělat VŠ a vždy jsem si říkala, že při MD a RD to zvládnu - prdlajs! Manžel má hodně náročnou práci a do toho stavíme dům, který by měl být už za pár dní hotový (díkybohu). Tatínka holky moc často nevidí, ale když je s nima, tak jim to úžasně vynahrazuje. Jsem na domácnost a děti dost často sama - babičku a dědu k dispozici máme, ale opravdu nechci aby s nimi byli častěji, než se svojí maminkou a tatínkem. Jsem strašně moc ráda, že už náš domeček bude hotový, protože je to opravdu náročné a teď když už by mělo být vše v pohodě, tak bych se do učení měla pustit já - na to fakt nemám (psychicky). Při té škole bych neměla čas na sebe, na manžela, na děti, věčný stres a dětem neustále říkat, maminka teď nemá čas, musí se učit, nebo až později ..... nebo nemůžu si s Vámi hrát (jet na výlet,.....) jsem unavená. Vážně ne, ne, ne !!!! Viděla jsem, jak to při tom fofru, co manžel má, s holkama často probíhalo a opravdu už to tak nechci (ikdyž by to teď bylo obráceně). Takže za mě, ne. Někdo jiný to zase cítí jinak, ale po tom, co jsme si právě prožili, jsem přehodnotila priority a VŠ mít opravdu za každou cenu nemusím.