Mám podobný zážitek...

Taky přidám podobný příběh.
Už je to pár let, ale my to měli zase takhle.
Stála jsem s dětmi, kterým tehdy bylo - dceři asi 5 let a synovi 3 roky v cukrárně a tam vybírali nějaký ten dortík za odměnu. Dcera tenkrát měla období, kdy obdivovala a přímo milovala všechny starší lidi. Všichni jí připadali jako hodné babičky a dědečkové, nicméně musím říct, že časem jí to přešlo a ne její vlastní vinou a mě je to líto :-(. No, tenkrát měla ještě jenom samé hezké zkušenosti a nesetkala se nikdy s nenávistí. Bylo to tedy tak, že jsme stáli, vybírali. Děti nadšené, koukali na dorty za sklem a dcera přitom stihla zaznamenat přítomnost jedné postarší paní a okamžitě jí zařadila do kategorie "hodná babička". Já jsem si sice všimla, že paní asi nebude až tak z této škatulky, ale nechala jsem si to pro sebe, protože dcera hýřila úsměvy a mile se usmívala i na dotyčnou. Už jsem sice i slyšela, že paní si "bručí pod vousy" cosi o smradech, kteří dostanou dneska všechno co chtějí a že to se tak někdo má a zatímco ona si na takový dort musí šetřit, tak parchanti to dostanou všechno až pod nos, na co ukážou, ale statečně jsem "nekomentovala" a nestála o problémy. Potíž nastala v tom, že dcera vůbec nezaznamenala, že paní bude spíše "nevrlá stará bába", než pohádková babička a ještě jsme tedy stihli zaplatit a já se těšila, že utečeme bez "hlasitějších projevů paní" a před dcerou tuto informaci ututlám. Co se ale nestalo.. Paní byť z hůlkou nás před cukrárnou dohnala a když "probíhala" okolo nás, tak hlasitě zakřičela " Ty máš ale hnusný spratky, ty mrcho....". Dobře jsem dospělá, babka byla nejspíš "nějaká bláznivá", ale dostalo mě to. Bylo mi do breku a hlavně jsem nevěděla, jak to mám vysvětlit dětem, hlavně dceři, která se na místě rozbrečela a naprosto si neuměla v hlavě srovnat " za co to schytala", vždyť byla hodná a na tu paní se přeci i usmála.. A musím hodně smutně konstatovat, že z doby, kdy byly děti malé mám poměrně slušnou sbírku "ošklivých" zážitků se staršími lidmi. Jsem pak naštvaná, když vedu děti k úctě ke stáří a pak narazíme na nepřiměřeně nevrlého a agresivního "důchodce". Fakt mě to mrzí. Já sama mám starší lidi ráda a moje děti taky. V rodině a v okolí máme více těch sympatických a s takovými ráda popovídám a něco se od nich dozvím a opravdu je to fajn se s nimi zastavit na pár slov. Jak ale říkám potkali jsme sem tam takové, kteří byli fakt "drsní" a jednu dobu jsem si už myslela, že lidi opravdu nemají rádi malé děti. Nevím, jak dnes. Už mám děti školního věku a tolik se s tím nesetkávám, ale mrzí mě, že část těch starších místo toho, aby předávali zkušenosti mají místo toho potřebu Vám to nandat a ani Vás neznají.