Re: pro známky

Vzdálily - nevzdálily... ono to s tím přece strašně moc souvisí . Co se týče mých dětí (ale přála bych to všem), doufám, že najdeme (a budeme si moct dovolit) školu, kde se děti budou zabývat jen tím, co smysl má, a proto, že v tom ten smysl uvidí - ne pro nějakou známku, ne proto, že "se to tak dělá" už desítky let.

Myslím, že si lidi obecně představují, že jsou tvorové líní, že kdyby nemuseli, nic by nedělali (ev. jen to, co je baví, a toho je přece žalostně málo), zvláště pak děti, které přece nechápou všechny ty "dobré" důvody (=vnější motivace). Přitom už Aristoteles si všiml toho, že všechno je primárně v pohybu, ne v klidu, všemu je vlastní aktivita, zatímco pasivita je utrpením (=nemožností pohybovat se a jednat v souladu se svými vnitřními pohnutkami). Lidi (tedy děti) jsou od přírody zvídaví (je to vlastně jedna z jejich evolučních výhod), tradiční škola tuto zvídavost ubíjí a její motivační funkci nahrazuje (nebo se spíš marně snaží nahrazovat) známkami.

Docela hezky to vystihuje úsloví o tom, že dobrý život nevede ten, kdo dělá to, co ho baví, ale ten, kdo nachází zalíbení v tom, co dělá (nikoliv "je nucen dělat").