Tajemství...

Tak tohle je docela příhodný článek.Je to pár týdnů,co jedno tajemství v naší rodině přestalo být tajemstvím a stalo se věcí probíranou celé dny a všude.Jsme z malého města a většina lidí se zde zná.Moje švagrová má 17-ti letou dceru,poměrně spokojené manželství,prostě vše v pohodičce.Švagr je znám jako vzorný a starostlivý otec.Jenže nikdo z nás netušil,že tento vzornák má své velké tajemství-vlastně docela malé tříleté!Všechno prasklo ve chvíli,kdy byl postaven rozhodnutí jaký bude další osud jeho nemanželské dcery.Před lety potkal jednu slečnu,která ho pobláznila a prožil s ní (prý poprvé a naposledy)vášnivý víkend,který nezústal bez následků.Slečna se rozhodla dítě si ponechat a tak se s ní dohodl,že je zabezpečí jak jen to půjde,ale nechce ublížit ženě a dceři a že to zůstane jejich tajemstvím.Nevím jak to dokázal,ale opravdu neměl nikdo ani potuchy,že on je otcem té malé.Platil jí alimenty,finančně přispíval jak se dalo a i ji docházel navštěvovat.Jenže slečna se nedávno zamilovala a dítě je jí na obtíž,tak mu dala nůž na krk,bud si holku vezme on,nebo jí dá do ústavu a popřípadě k adopci,nebot se se svou novou láskou chystá brzy vyjet za hranice a zůstat tam.Nevím,jestli si někdo z nás dokáže představit ty pocity švagrové,když se najednou dozvěděla,že její miláček má ještě další dceru kterou by si rád vzal k sobě.Nemá cenu popisouvat,jak to tam asi první dny vypadalo.Nakonec se švagrová trochu sebrala a ted to s malou zkouší,ale opravdu to hodně těžce nese a mám obavu,že mu už nikdy nebude věřit a kdoví,jak to u nich dopadne.Tak nevím,nebylo by bývalo lepší,říct jí to hned na začátku a jak by jste na takovou situaci reagovaly vy?